Co se týče ošetřování angeštu a rybízu, tak mnohé bylo řečeno a tak to doplním z mého pohledu. Je zásadní rozdíl ve střihání keřového a stromkového rybízu potažmo angreštu. Já jsem stromkové používal minimálně, protože mám utkvělé v paměti to co jsem přečetl někde "velkovýsadba stromkový rybíz neuznává". To proč to je na delší zdůvodňování.  U keřového rybýzu černého platí, že by tam neměly být starší větve 3 let, tak podává maximální výkon. To znamená po sklizni odstanit ty staré těsně u země a nové rašící jednoleté ponechat ty nejlepe vyvinuté a zbytek jednoletých odstranit. Držet se hesla, že je dobeé aby keř měl ze země cca 11 výhonů plus mínus něco a uvidíte při počítání jak je to těžké se rozhodovat co ponechat a co ne. Obvykle lidi ponechávají tak 30 výhonů a to je špatné. Já nehnojím už po sklizni ale brzy na jaře před rašením. U červeného rybízu mohou být ponechány jako nestraší větve i 5-6 leté ale ne starší. U mladých jednoletých výhonů platí totéž co u černého a opět neponechávat mnoho výhonů, je to na škodu v kvalitě a velikosti plodů. Jinak stav keře se dá poznat na první pohled, protože to odvisí od velikosti listů. Čím starší větvě, tím menší list, samozřejmě to ovlivńuje i výživa. Keř v dobé kondicimá velké jednoleté výhony, velký list a mnoho bobulí v jednom střapci, samozřejmě to odvisí od variety ale 22 bobulí není výjimkou. A na závěr připomínka, že rybíz má husté kořeny krátkého dosahu a proto ke správnému růstu potřebuje intenzivní mikrobiální činnost v půdě v nejbližším okolí, to zamená udržovat kypřením a hnojením v humusovitém stavu.