Doporučíte chemický postřik?

Odporucam vam, prestudovat aspon z casti, diskusne temy z minulosti, hoc len z minuleho roku. Najdete tam vela zaujimavych informacii. Vlastne vsetko, na co sa pytate. :)

Radim tak preto lebo je tazko v par riadoch rozpisat, co a kedy, lebo vsetko zavisi od lokality, dalej od toho ako silne su jednotlive druhy napadnute/poskodene, a dalej od toho ci chcete mat ovocie za kazdu cenu bez chybicky krasy, alebo len chcete nejake to ovocie dopestovat, s co najmensim mnozstvom chemie. 

Napr. ako ste spominali kadeřavost, zadajte toto slovo do toho policka v lavo, spuste vyhladavanie a do konca zimy mate co po veceroch robit. :)

To, co budete stříkat, budete taky jíst. Proto bych radil, dřív než natlakujete Vaši postřikovací nádobu, přečíst si něco o ovocných dřevinách, škůdcích a chorobách, o agrotechnických termínech a ochranných lhůtách. Stříkat jen podle rad od neznámých lidí na fóru bych nepovažoval za  prozíravé.
    Začal bych vyčištěním zahrady, vyhrabáním listí, staré trávy a mumifikovaných plodů, prosvětlením keřů drobného ovoce i korun stromů.

Zanedbanou zahradu nedáte do pořádku během jedné sezóny, škůdci budou přemnožení, monilie z mumifikovaných plodů a padlí prolezlé až do dřeva. V první řaďě bych se soustředil na řez stromů a keřů a jejich očistu nejen od napadených plodů, ale i těch nemocných nebo uschlých větví. Celou zahradu vyčistit od těchto zbytků a odvést je buď do sběrného dvora, nepo spálit. Vím, že se to nemá, ale kompost bych při takovém zamoření nikdy z takového materiálu nezakládal! Důležité považuju postřiky proti přezimujícím škůdcům, broskve proti kadeřavosti, na tom nemáte co pokazit. Také přihnojit, ať mají rostlinky z čeho se bránit a nastartovat růst. Očistit kůru starých stromů a natřít vápnem, mimo broskve. Tohle je první krok na docela dlouhé cestě.

Inu tak já znám vícero zanedbaných zahrad, kde jsou úrody mnohem lepší než na tzv. opečovávaných. Důvodem je nezvládnutý řez u mnoha pěstitelů. Zanedbanou zahradu není třeba dát do pořádku během jedné sezóny, ono co je to taky ten vysněný ideální stav že? Z mého pohledu je určitě snazší uvést do dobrého stavu zahradu zanedbanou, než zahradu nesprávně opečovávavanou, tím myslím špatně řezané stromy, často zcela zbytečné hnojení umělými hnojivy, či postřiky, z nichž většinu doporučovaných považuju pro zahrádkáře za zbytečné. Postřik proti přezimuijícím škůdcům jsem tedy nikdy nedělal, dle mého názoru nemůže mít pozitivní dopad, to spíše negativní, zlikviduju i přezimující predátory a rozvrátím si rovnováhu. Oni škůdci se stejně objeví, je to jako se strupovitostí, mohu hrabat listí sebevíc, ale množství spór ve vzduchu je takové že stejně bude záležet spíše na průběhu počasí na jaře, či vzdušnosti koruny, tolik aspoň mé zkušenosti. Postřik proti kadeřavosti, to je samozřejmě jiná, u žlutomasých odrůd není v podstatě jiná volba. Očistit kůru starých stromů samozřejmě mohu, ale jedná se spíše o estetickou záležitost, nemohu od toho očekávat zázraky, průklest a zmlazení stromu, to už je samozřejmě věc zásadní důležitosti, jen je důležité udělat to správně, protože jinak to je spíš z bláta do louže... Přeju hodně úspěchů.

           Ing.Fidla

Pane inženýre, jestli považujete zásahy například proti puklicím za zbytečné, tak to je váš úhel pohledu.  Kdyby se mi tam chtělo jít tak vám můžu přinést aktuální fotku takového zanedbaného sadu, kde se snad ani nikdy nestříkalo. Černotu z kůry způsobenou exkrementy puklic a mšic, na které se pak nalepí nečistoty neodstraní ani lijáky a ani mrazy.  Stromy jsou udušené a vysávané těmito škůdci a pokud se na nich ovoce najde tak podřadné kvality.

Já tedy zkušenosti jako Jan pěstitel nemám. Asi také záleží na kraji a podnebním pásu. Nemyslím si ale, že nelze pěstovat ovocné stromy bez postřiků. Neberu v úvahu broskvoně a meruňky v místech, kde se jim normálně nedaří.
   Žiju v kraji, kam řada obyvatel přišla po válce, zahradničením jsou dodnes mnozí z nich, jejich děti a vnoučata nepolíbení a pokud do zahrad příliš razantně nesáhli, obejdou se bez postřiků. Mnozí ani nemají postřikovač a pokud ano, používají jej akorát na brambory. Vidím dokonce opuštěné sady, na které od války nikdo nesáhl. Pravda, sem tam strom chybí, další jsou zahuštěné, proschlé, ovoce je drobné, ale je, a to bez zásahu lidské ruky již přes 60 let!. Nechci to brát jako návod, jenom zmínku, že postřiky nejsou "conditio sine qua non". Osobně již asi 20 let pesticidy na jádroviny nepoužívám žádné. Stříkám akorát kadeřavost broskvoní, monilii meuněk a pilatku švestek. K postřikům nepočítám hnojení na list.

I v době minulosti postřiky nebyly, stromy chránilo ptactvo a tak tomu je i dnes. Od října ptectvo přikrmuji a je to znát. V zimě jsou u krmení velká hejna, až i 150 kusů. Něco to stojí, ale odměna za to stojí Také. Stromy jsou již od jara také obalené pltactvem. Zobou a zobou...

Tím, že se stříká stromy čímkoliv nejsou včely a proč? Odpověď je jasná. Zdravím Čech

Určitě taková místa existovat mohou. Já také znám obrovskou jabloň neznámého druhu,  kterou nikdo nestříká, nikdo se o ni nestará a má pěkná jablka. Ale stojí už pomalu jako sám voják v poli a kolem dokola už žádné ovocné stromy nejsou. Bohužel jinak spíš převažují ty semeniště plísní a škůdců. Já také zacházím s postřiky opatrně, ale pokud se vám na zahradu tohle všechno tlačí z míst, která udržovaná nejsou, tak ty stromky přece nenechám udusit od mšic a puklic.  Já zase hnojení na list moc nedělám.

Antraktózou rybítu trpí hlavně černé rybízy, sám za sebe to neřeším, důležité je že rybízy plodí, šedá hniloba u jahod je klasikou, pomůže mulč slámou pod trsy plodů, ve skleníku u révy se jedná též asi o Botritis, doporučoval bych správný řez, či odolnější odrůdu. Nosdatec lískový je obecně problém a nezáleží zda je zahrada zpustlá či ne, pomáhá vypustit pod lísky slepice. O rzi hrušnové už toho bylo tady napsáno spousta, podívejte se zda nemáte na zahradě jalovec chvojku...

           Ing.Fidla