Síran měďnatý (CUPROXAT SC)

Jak by se naředil tento speciální síran měďnatý v přípravku CUPROXAT SC do 10 litrů postřiku proti kadeřavosti broskvoně? A dal by se vůbec takto použít?

Působení
Tribazický síran měďnatý je účinná látka, vyráběná technologií, která zaručuje vysoký podíl (více než 70 %) velmi jemných částic, tj. menších než 1 mikron. Velikost částic je u kontaktních měďnatých fungicidů základním parametrem ovlivňujícím účinnost - čím menší jsou částice, tím větší je aktivní povrch, a tedy i účinnost na jednotku vnesené účinné látky. Další předností jemných částic účinné látky je jejich zvýšená přilnavost na ošetřený povrch listů a rovnoměrnější pokryvnost. Při aplikaci je pak výhodou snadné rozmíchávání přípravku (tekutá formulace SC) a vyloučení rizika sedimentace v postřikovači, které je dáno především jemností částic účinné látky. Z těchto důvodů postačuje v porovnání s klasickými měďnatými fungicidy na bázi oxychloridu mědi cca 2,5× nižší množství metalické mědi ve formě tribazického síranu měďnatého na jednotku ošetřené plochy, při zachování účinnosti. Toto snížení dávky metalické mědi při ošetření má význam zejména ve víceletých kulturách jako jsou vinice a chmelnice, kde vlivem hromadění mědi v půdě může dojít k blokování příjmu některých mikroprvků rostlinami.

I přes zdejší mlčení jsem se rozhodl zakoupit tribazický síran měďnatý v podobě přípravku CUPROXAT SC. Objednal bych si i Miedzian, ale nevšiml jsem si rozdíl v působení mezi hydroxidem měďnatým v podobě Championu a oxichloridem mědi v podobě Kuprikolu. Je zajímavé, že u tribazického síranu měďnatého je uvedeno, že je možné ho použivat i ve vegetační době, podobně jako u Kumulusu, který je na rozdíl od Sulky ve vegetační době použitelný.