Pěstování broskvoní

Dobrý den,Ráda bych Vás požádala o radu, do jaké nadmořské výšky lze úspěšně pěstovat broskvoně na území naší republiky. Díky, Pavla.

Pokud nepůjde o mimořádně příznivé podmínky, například v závětří u jižních zdí, pak do výšek 400 metrů nad mořem. Jirka

Podle vlastních zkušeností lze pěstovat broskvoně v nadmořské výšce cca 300m n. m. s velmi dobrými výsledky. V dobrém roce sklízím z pěti stromů cca 300kg kvalitních plodů. Pro doplnění: půda je na zahradě těžší, méně úrodná, mírně vyvápněná.

Já mám dobré zkušenosti s pěstováním broskvoní i nad 400 m n. m.Dnes je dostatek odolných odrůd i do vysokých poloh, dalo by se říci, že broskvoně jsou na rozdíl od meruněk plevel :-) !

Také se domnívám, že nad 300 m se musí jednat o zvláště chráněné stanoviště, (jižní strana domu, nejlépe na mírném svahu) musíte si vybrat rannou odrůdu s vysokou mrazuvzdorností, ale i tak musíte počítat s nestálou úrodou.
Znám případy, kdy dobře rostly broskve i v 500 m, ale přišla
krutá zima a stromy odešly. Podle mě to má tedy význam spíše relaxační a ozdobný, hospodářský užitek je mizivý.
Každopádně nad 500 m bych je tedy nesázel, to je škoda
peněz a stromku.
Martin

Vážení,bydlím na Šumavě ve Vimperku tj.700m a mohu říct,že broskvoň kterou pěstuji na zahradě před domem,krásně rodí.V roce 04 jsem sklízel 70kg broskví.Bohužel loni v době květu přišel náhle ranní mrazík a bylo po úrodě.Očekávám jak to dopadne letos.Zdravím.Zdeněk

Přátelé, bydlím v n. výšce přes 600m a pěstování broskvoní se mi daří. Mám každý rok krásnou úrodu a myslím, že nadmořská výška až tak velikou roli nehraje. Mám známé, kteří bydlí o 200 m níže a kolikrát se stane že na jaře jim broskvoň zmrzne.    Zdraví Olda.

nacházím se v 550m nad mořem v podhůří Šumavy. Broskve se tu v posledních letech poměrně rozmáhají, asi to bude šlechtitelskými schopnostmi. Viděl jsem je i v nadmořských výškách kolem 600m. Nejsou to broskve jak pimpongové míčky, které dozrávají v říjnu někde v košíku, které se tady také často vyskytují , ale jsou to normální plody jak "tenisáky"!  O ranosti bych polemizoval. Spíše je lepší volit mírně pozdní odrůdy, které v nižších polohách dozrávají od začátku do poloviny srpna, tady mi dozrávají o necelý měsí déle. Hlavně tím, že je pozdnější, déle nasazuje květy a tolik nehrozí pomrznutí z jara. Hlavně v zimně broskve doslova zasypávám sněhem až do metru výšky i více a z jara též nosím poslední zbytky sněhu ke kmenům, abych probuzení stromu co nejvíce zbrzdil. Strom je sice z počátku pozadu oproti sousedům, ale rychle vše dožene a úspěch je jistý.

Na vlastní voči sem vyděl, jak  rosto i ve 1500 metrech a maji hodně plodů zralejch a dobrejch. Musí se ale prej pravydelně zalejvat nejlíp koňskou naředěnou močůvkou.

Nadmořská výška není zas tak moc správný ukazatel. Někde v jiřní části republiky 600 metrů vysoko na středně silném svahu obráceném k jihu bude mnohem tepleji než na stejném svahu té hory ale obráceném k severu. Nebo než  ve výšce 300 metrů nad mořem někde na Ostravsku nebo bruntálsku na hranicích s Polskem na místě otevřeném od severovýchodu chladnému počasí. Není to tak jednoduché  pěstovat něco jen podle nadmořské výšky.