broskvoň z pecky

Dobrý den,

poradí někdo vyzkoušený postup na vypěstování broskvoně z pecky?

S tím mám jakési zkušenosti. Pár stromečků mám, již i jeden kvetl, jinak několik naočkovaných kusů. Dohromady na 15 broskvoní z pecek!
 Získal jsem semena podnožových broskvoní(vinohradnický typ) řady BVA 1 - 3. Nevím vlastně která je která, už to nemohu posoudit. Stratifikoval jsem je v chladničce, ale pozor! Jeden rok mi nevyklíčily, protože jme měli v chladničce teplotu asi 8 - 9C. To je prostě málo. 

Semena mi začala v chladničce sama klíčit, tak jsem je někdy v březnu rozesel do většího květináče, kde narostly asi15 - 20 cm, za oknem. Co nevyklíčilo jsem zbavil tvrdých skořápek a zbytek vyklíčil bez problémů. Poté jsem je pěstoval chvíli ve skleníku, a nakonec vysadil na záhon. Musím říct že většina vyrostla do léta do očkovací tloušťky, což mě potěšilo. Očka se mi chyytla téměř ze 100%, ale zima roku 2006 na valašsku udělala své, a na jaře byly z mých broskviček doslova rozlámané hadrovité mrtvolky, zvládla to jen jedna z deseti až patnácti, a ta za rok udělala parádní stromek red hawenu, který hned na jaře kvetl prvními kvítky(radost). Ostatní kusy normálně rostly od krčku a vytvořily během roku ještě silnější stromky, na které se očkovalo jedna báseň.
 Další rok jsem očkoval  na dvouleté podnože, protože jsem je neměl přirychlené za oknem, a využil jsem možnosti zaslání roubů z Valtic od Pana Kostihy. Objednal jsem si modřinku, radosť, a flamingo, ať nemám jen red a sunhaven. Došly ve skvělém stavu a hned jsem očkoval. (doporučuji)
 Očkuji více oček, obvykle tři protože i když se chytnou většinou všecky, na jaře raší třeba jen jedno, nevim čím to je, ale ta očka prostě stojí, a podrůstají je výhonky z krčku a td.
 Narostlé výhony  požadované odrůdy přivazuju k ponechanému čípku  který v létě odstřihnu(klasika).

Broskvoňě chtějí dost zalévat, opravdu jsem pozoroval velký rozdíl v přírůstcích  u zalévaných a méně zalévaných rostlin, i přídavek hnoje hodně pomáhá...

Za rok bez problémů vytvoří z očka pěkný malý stromeček s jednoduchou korunkou.

Co mě zajímá a chci vyzkoušet je možnost využití odrůdy slivoně durancie jako podnože, či zelené renklody, ty sice na rozdíl od semenáčů broskvoní nerostou tak bleskově, ale zajímal by mě pozdější vývoj a trvanlivost. Osobně si také myslím, že by nebylo špatné sázet malé semenáče broskvoní přímo na definitivní stanoviště, a tam je i naočkovat, a bez dalšího přesazování pěstovat.

Tož to by zatím bylo...nic světoborného jsem tu nenapsal, literatura to jistí...ale praxe je praxe:-) Zdraví Karel Hajda od Vsetína: 550m.n.m.

S postupem a poznatky pana Hajdy souhlasím do puntíku. Stejně tak s ideou pěstovat štěpované odrůdy namísto poloplaných semenáčů.
   Taky si myslím, že využití některých slivoňových podnoží může skýtat dosud nevyzkoušené možnosti, zejména co se týče nároků na půdu. Neuvádí, asi záměrně, nejběžnější slivoňovou podnož myrobalán, kterou odborníci pod broskvoně nedoporučují, i když sám nevím, proč.

Já ještě takový dotaz:

Jaká je podle Vašich zkušeností nejlepší výška kmene u broskvoní?

Viděl jsem jak velmi nízce posazené koruny, větvené prakticky "od země",  pak také téměř vysokokmeny.  U nás býbá v zimě dost sněhu, i když poslední dvě zimy skoro nebyl, tak jestli by nebylo vhodnější zapěstovat korunu výš:-)

Co myslíte, co je nej?!!! Ale opravdu The bes:-)

Karlos.

Nepřemýšlel jsem o tom. Logicky mi připadá ideální výška kmene tak, aby vetve neležely na zemi, dala se půda kolem nich kultivovat a k větvím a plodům se dosáhlo. Takže kmínek zhruba do pasu nebo kousek výš.

Dr. Kamenický kdysy napsal, že myrobalán je jarmareční zboží, které bude našemu ovocnictví záhubou. Je vhodný jen na některé slivoně (ne švestky). U  broskvoní se projevuje druhotná afinita. To znamená, že stromek na stanovišti dlouho nežije.

Na www. zahradaweb.cz je o tom pěkný článek

Mno, třeba ani durancie a zelená renkloda nejsou cestou k úspěchu, třebas na nich broskvoně rostou pomalu, a jsou krátkověké...kdo to ale zkusil?

Vyzkoušíme, uvidíme:-)

Karel.

Dobrý den pane Karle. Všechny tyto podnože jsou už dávno vyzkoušené. Velmi podrobně se tím zabývali třeba v Lednici na zahradnické fakultě. No a vzhledem k tomu, že se to nepoužívá, tak je zřejmé, že se neosvědčily. Krásně o tom píše třeba pan ing. Oukropec, dá se ten jeho článek najít na webu. Tím Vás ovšem nechci odradit od Vaší práce, pokud Vás to láká, je dobré se do toho pustit. Pohodu Vám přeje Stanislaw:-)

Mno, článek jsem jakýsi našel. Vím že pan Oukropec např má v sadu broskvoň na jakési slivoni, tedy dvě větve broskvoně, jedna větev velkoplodé slivoně.  V itálii jsem také viděl broskvoně na jakési bujné slivoňové podnoži, nevim co to bylo. Ale dělalo to neuvěřitelné přírustky, ovšem to byla Itálie a závlaha že...

Mno jestli jsou pak stromy krátkověké a dělají malé plody...má to význam?:-)

Nevím,...asi nic převratného no.

Ciao.

Velice zajímavá diskuse o podnožích pro broskvoně. Já jsem celý svůj sad založil bez přesazení jediného stromku, tedy z podnožových pecek broskvomandloní a mandloní. Vyrostlé podnože jsem pak zaočkoval na požadované odrůdy díky zaslaným  výhonům broskvoní ze šlechtitelských stanic Valtice a Veselé pri Piešťanoch. Tento způsob velice doporučuji, stromy mají vynikající kondici. Výše uvedené podnože se spíše hodí pro sušší a teplejší oblasti s vyšším pH v půdě. Mnohem složitější situace je s pěstováním broskvoní na těžších a tedy méně provzdušněných půdách. Nemám s tímto problémem žádné zkušenosti, a proto si beru na pomoc zkušenosti odborníků ze slovenského časopisu Zahrádkár z r.2004. Na našem trhu se v podstatě nesetkáte s broskvoněmi zaštěpovanými na podnoži, která by odpovídala zhoršeným půdním podmínkám, a tak si zahrádkáři musí poradit sami. V zahraničí byly vyselektovány slivoňové podnože vhodné pro dobrý srůst s broskvoní. Otázkou je, kde je sehnat. Jsou to Damascena, St. Julien, Brompton, Pixy a Marunke. Mohou se na ně zaštěpovat i meruňky. Slovenští pěstitelé doporučují jejich vlastní podnož MY-KL-A (tedy myrobalán). Na uvedené podnože můžeme naštěpovat broskvoně přímo nebo je použít jako kmenotvornou odrůdu. V druhém případě jako podnož můžeme použít jakoukoliv místní odrůdu slivoně. Na slivoň naštěpujeme některou z uvedených vyselektovaných slivoní a ve výšce koruny naštěpujeme zvolenou odrůdu broskvoně. Uvedený postup je sice zdlouhavý, ale stojí za to. Předpokladem úspěchu je samozřejmě vyzkoušet více místních slivoní, jestli mají dobrou afinitu s výše uvedenými vyselektovanými slivoněmi. Ve "velkovýrobě" těchto stromků se takové pokusy vlastně ani neuskutečňovaly (i když přece jenom něco v Lednici) z důvodu pracnosti a nejistého výsledku. A tady se otevírá prostor pro drobné zahrádkáře, aby i toto vyzkoušeli a později doporučili své poznatky dalším zájemcům, např. čtenářům českého Zahrádkáře.  I.H.