Broskvoň v biozahradě



Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 250.138 (?)
9.12.2009 11:01

Letos v létě jsme začali zahradničit na zahradě, kde do té doby předchozí majitelé stromky nestříhali ani nestříkali. Je zde i jedna broskvoň, asi tak sedmiletá, letos byla obsypána broskvemi tak, že i když jsem větve stromku podepřel tak se na něm pod tíhou broskví zlomili dvě větve, ty rostly ale moc kolmo nahoru a tak jsme si myslel, že vydrží.

Má to u té broskve ale, v předchozích letech na stromku prý nebyla ani broskvička, zato kadeřavosti prý bývalo plno.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
   Předchozí příspěvky  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
                     
host - 186.98 (?), 9.12.2009 10:30

To ano. Taky jsem rád za osobní zkušenosti uživatelů fora, to je právě ta síla, no ještě aby ne že? Ne ale příspěvky typu: doporučuju nestříkat, oberu listy... hm, nevim. Ještě abych se stavěl do role soudce:-) Ach ne... nekamenovat. Biozahrada je pěkná věc, taky se mi ta myšlenka líbí, ale ne zaryté názory a extremismus. " Letos jsem nestříkal a žádná kadeřavost", no fajn, ale minulý rok jí bylo dost. V roce 08 kadeřavost u nás na valašsku napadala i celé výhonky, i to co rostlo z očka na podnoži např bylo zdeformované a zduřelé. Kdysi to šlo, dnes to nejde... kdo nestříká nemusí vypestovat ani stromek broskvoně, tak raději stříknu dvakrát na podzim a jednou na jaře a vim že jsem proti tomu něco udělal. Těch pár lístů pak tolik nebolí. Strupatá jabka, obaleč švestkový, kila plzáků co sežerou mladé sazenice a rašící výhonky. Dneska je to prostě jiné než kdysi. Kvalita něco stojí. S tím co jste napsal souhlasím.

Karlos

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
jirilan - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (802) - 39.175 (?), 9.12.2009 16:15

Před 40-ti lety jsem začal zahradničit. Na zahradě byla starší broskvoň, která několik let neměla ročně více jak 3 plody. Pak šel kolem zahrady zahrádkář a v hovoru se mě zeptal: " A stříkáš proti kadeřavosti?" Tím se vše vysvětlilo. Zahrada v Polabí, ve směru západních větrů nesoucích zplodiny ze Severočeské pánve. Špína z prostředí měla tehdy jistý vliv na omezení strupovitosti hrušky - myslím, že to byla Koporečka.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
Zahrádkářský kacíř - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (391) - 235.249 (?), 22.5.2010 0:30

Napsal jste to naprosto přesně.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
Zahrádkářský kacíř - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (391) - 235.249 (?), 22.5.2010 0:15

Ono je to spíš naopak. Tím že se pořád stříká je daleko míň predátorů škůdců, a tedy mají ti BIO život naopak těžší.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
   
Ferda Mravenec - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (2064) - 250.138 (?), 9.12.2009 11:01

Letos v létě jsme začali zahradničit na zahradě, kde do té doby předchozí majitelé stromky nestříhali ani nestříkali. Je zde i jedna broskvoň, asi tak sedmiletá, letos byla obsypána broskvemi tak, že i když jsem větve stromku podepřel tak se na něm pod tíhou broskví zlomili dvě větve, ty rostly ale moc kolmo nahoru a tak jsme si myslel, že vydrží.

Má to u té broskve ale, v předchozích letech na stromku prý nebyla ani broskvička, zato kadeřavosti prý bývalo plno.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
      
host - 147.233 (?), 9.12.2009 12:20

Letos u nás na Opavsku kadeřavost nebyla.Měli jsme bohatou urodu.Broskve nestříkame.Loni kadeřavost byla ovoce bylo akorat na ochutnání

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
         
host - 75.38 (?), 9.12.2009 19:43

Nedávno mi známý položil tuto otázku:

Víš jaký je rozdíl mezi normálním a ekologickým zemědělcem?

Ne.

Ekologický zemědělec stříká na rozdíl od normálního zásadně v noci!

Berte to s humorem. A ještě k té kadeřavosti broskvoní. Letos jsem broskvoně v sadu nestříkal a kadeřavost byla přesto minimální. Hodně záleži na lokalitě a na počasí přející rozvoji houby. Budu muset zjistit, zdali je v ekologickém zemědělství nějaký přípravek na kadeřavost povolen. Pokud ne tak si pořídím čelovku.

Honza

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
            
host - 6.16 (?), 19.1.2010 8:06

Docela by mně zajímala kvalifikace komisí posuzující ekologičnost ekologických zemědělců.Představa, kterak na pole zajíždí 2-3 automobily, pokud možno off-road, a z nich vystoupí hlouček lidí bydlící v panelácích v Praze-Jižním městě a posuzují hospodaření rolníka mi připadá poněkud tragikomická.Pepík

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
               
host - 182.227 (?), 21.5.2010 20:34

Jedna důležitá poznámka. Na této adrese je seznam povolených přípravků pro veřejnost. Po zadání názvu účinného a běžně používaného prostředku proti kadeřavosti KUPRIKOL zjistíte, že je povolený i pro ekologické zemědělství.Při ekologickém pěstování bych se řídil tím, co je pro toto pěstování povoleno a nevymýšlel bych vlastní zlepšováky.Mohou být podstatně škodlivější a pochybuju, že laik toto pozná.Žádné laboratorní zkoušky nebo nějaký výzkum samozřejmě neprovádí.P.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                  
host - 61.106 (?), 24.5.2010 9:38
Celkově k tématu: Sušší slunečnější jaro nepřeje rozvoji houbových chorob, a proto ty rozdíly v jednotlivých letech, takže v letošním vlhkém počasí se kadeřavost projevuje i na ošetřených stromech a nezbývá, než stromy v regeneraci listů podpořit vyšší dávkou hnojiva - hlavně tedy dusíku, aby se rychle vzpamatovaly. Postřik proti kadeřavosti se dá - a měl by udělat již na podzim a zjara jen prevenci pojistit. Možnosti jsou i v použití Sava na nenarašené 'dřevo' jakožto očistného prostředku, jehož účinky jsou dobře známy, ale nemám to ještě dostatečně odzkoušeno. Odrůdy, které by vůbec touto chorobou netrpěly se u nás pravděpodobně nevyskytují, určitě ne s kvalitními plody. Možná, že pravé divoké semenáče v horách Asie s odlišným klimatem tento problém neznají, ale k jídlu asi pro hořkost moc nebudou. K pěstování odolnějších odrůd dojde, až po aplikaci ' genetické modifikace ', to jest cíleného vsazení genu s rezistencí proti kadeřavosti do genetické výbavy broskvoně. Tento postup je oproti klasickému křížení rychlejší a 'pokrokovější', protože se nemíchají i nežádoucí vlastnosti. Psát o nějaké nepřirozenosti tohoto postupu je nesmysl. Brzdou zavádění GMO plodin nejsou jen " enviromentálové " (osobně se považuji za ekologicky smýšlejícího občana - ekologa s dostatkem vědomostí k dané problematice a samozřejmě vše se dá zneužít), ale hlavně je v tom rozhodný obrovský obrat peněz z výroby a prodeje chemických prostředků na ochranu rostlin, plus zaměstnanost nemalého počtu lidí a tím i jejich uplatnění. Proto je v EU tolik, určitě i dobře zaplacených politických a jiných hlasů proti zavádění těchto novodobým způsobem šlechtěných potravinových " komodit ".
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  6,  7,  8,  9,  10  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů25.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů24.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Nářadí pro průklest vysokých stromů23.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika