Broskvoň

Dobrý den, dnes jsem koupila stromek broskvoně.Mohu ji hned zasadit a jak ji mám ostříhat?Děkuji za radu.

zasadte ji hned a ostrihejte ji nejlepe do tzv.kotlovite koruny-na netu jiste najdete mnoho informaci...

Zasaďte jí hned, případné stříhání nechte na příští rok, líp tak zakoření.

Zasaďte ji hned a samozřejmě ji ostříhejte.Neostříháním podstatně snižujete šanci čerstvě zasazeného stromku na přežití.Vyoráním se stromek násilně zbavil velké části kořenů a tomuto musíte přizpůsobit vrchní část stromku.Osekané kořeny po zasazení nebudou schopny zásobovat nadzemní část vodou a stromek Vám může zavadnout a uhynout.Rada pana 249 nestříhat stromek po zasazení je samozřejmě nezodpovědná.Leckdo nemá rád zásahy do běhu přírody a vyznává přirozený růst stromků bez ohledu na to, co vypěstuje.Výhoda je, že jablíčka mohou být velikosti oříšku a to ani nestojí za to vylupovat jádřince.Když je podělíte třeba příbuzným, mohou je po večerech chroustat místo angreštu.P

Víte přece že jsme tu někdy o tom vedli sáhodlouhou debatu. Není to kvůli nějakému nezasahování do běhu přírody, to že líp zakoření je fakt který prokázaly odborné testy. Ořezání jen zpomalí zakořenění a nijak nezvyšuje pravděpodobnost ujmutí, to záviší především na dostatku vody.

Já jsem zastáncem zachování přibližné rovnováhy mezi kořeny a korunou stromků. Proto vždy u svých stromků redukuji korunku, úměrně množství a kvalitě kořenů. Jestliže je to ale metoda nevýhodná, zajímaly by mne ony odborné testy, které zjistily výhodnost převahy koruny při zakořeňování.  Mohu požádat o informaci, kde lze najít výsledky těchto testů? Také bych se chtěl zeptat, zda by bylo možno sdělit název a přibližnou dobu, kdy probíhala ona diskuse, ve které se došlo k závěru, že je vhodnější zasadit stromek sice s redukovanými kořeny, ale plnou korunkou. Rád bych se poučil.

Ano, někde v historii by to tu mělo být, pokud to nikdo nesmazal. Zkusím to najít.

Názor, že nerovnováha mezi redukovanými kořeny a neostříhanou korunkou vede k přednostnímu vyrovnání této nerovnováhy, tedy růstu kořenů, je logický a možná pravdivý. Otázkou je, zda je tento postup potřebný a prospěšný. Současně se totiž díky té nerovnováze potlačí přirůstání mladého dřeva. Tak Vám hned příští rok nezbude než použít zpětný řez - tedy řezat dvouleté dřevo. To u tak mladého stromku není šetrné a může přinést problémy s hojením.

Tak řešilo se to tady.

a zdroje jsem uváděl tady. 

Proč zpětný řez?

Proč zpětný řez?
Brosvoň plodí jen a pouze na dřevě narostlém v loňském roce. Pokud ho přiroste málo nebo žádné, není na čem kvést. Podstatou všech řezů broskvoní je snaha o vytvoření co nejvíce mladého dřeva, na němž strom příští rok pokvete. A to zajistíme nejlíp redukcí nadzemní části. Jednoletého dřeva mnoho neodstřihnete, neboť skoro žádné, díky vynechání řezu po výsadbě, nepřiroste.