Staří sousedé

Přesně tak, neznáme místní podmínky a stav věci. A proto bych si já osobně odpustil spekulace, jak kdo často bude opékat buřty, popíjet pivo a při tom pozorovat staré sousedy dalekohledem. Myslím, že je slušností, pokud se rozhodnu cokoli budovat na hranici pozemku, zajít za sousedy, seznámit je předem se svým záměrem a věc řešit po dohodě s maximální ohleduplností vůči jejich osobám. Začal bych se stavět na zadní a za pomoci úřadů vyvvíjet protitlak pouze v případě a až poté, když bych se z jejich strany setkal se zlomyslnými a irelevatními argumenty proti, po vyčerpání všech možností o slušnou dohodu. Pan Lukáš však k tomuto nepopulárnímu bodu programu přistoupil hned v úvodu dění. A to je dost blbé.

Sousedské vztahy

Bydlím na vesnici od mala a všichni okolo se tu tak nějak známe... S novou dobou tu začaly přirůstat nové domy s novými lidmi...

1.dům

Jdeme okolo a nikdo nezdraví, první se staví plot, co nejblíže cesty a neprůhledný z tůjí. Plot se napevno připevňuje k mostu přes potůček (je znemožněn přístup k potůčku, i když jde o ochranné pásmo). Sousedé vyjíždějící z boční cesty ztrácí díky plotu výhled při výjezdu. Auta stojí při výstavbě a vnitřní vybavenosti domu na cestě dnes a denně, zatímco, pozemek nového vesnického občana je prázdný... Na pozemku nízký trávníček, keře, kůra...

2.dům

Dům architektonicky z "městských satelitních" na minimu pozemku je obehnán živým plotem a na začátku příjezdové cesty (cca 20m dlouhé) značka - Soukromý pozemek. Po vedlejší cestě pobíhají malí psíci při procházce s malým dítětem výhružně štěkající a obíhající kolem nohou, majiteli neodvoláni. Rotvajler v kotci - při procházce jinou vedlejší cestou cca 500m vzdálenou nás zastavuje auto, jestli jsme neviděli rotvajlera, švagr řidiče (majitel psa) jej po noční pouští proběhnout a už půl hodiny se nevrátil (pes). Tento pes již pokousal pošťačku a na cestě blízké jejich domu pobíhává, takže je pro nás z bezpečnostních důvodů  "neprocházková". (Což o to, malého jsem stejně raději než v kočáře po silnici nosila v šátku na louky a lesa, pokud nám to zimní nastýlka dovolovala). Na pozemku nízký trávníček, keře, kůra...

3. dům

Sousedé opravují bývalý mlýn po babičce (postaven již německými obyvateli v pohraničí) na víkendové užití. Opět první postaven plot, co nejblíže k cestě a připevněn k dalšímu mostu nad potůčkem. Při vběhnutí dětí na příjezdovou cestu, neboť se jim tam zaběhl pes, nepěkné a velice hlasité nadávání dětem majitelkou domu. Přitom sousedy na západoseverní straně směrem k lesu jsme my. Na této straně plot nestojí, sousedé přecházejí přes náš pozemek k lesu, jejich děti sem zaběhnou při hře, pohladit si našeho koně, nakrmit rohlíky; na Silvestra se zde vypouští rachejtle a jejich zbytky v ohradě pro koně sbíráme my. Dům pronajímají přátelům, aby "vypadli z města do přírody"...Na pozemku staré ovocné stromy, golfové hřišťátko...

Takže, já osobně jsem zklamaná, že se na vesnici stěhují lidé městkého typu bez zájmu o sousedy. Je pro ně důležitý vlastní dům + pozemek + soukromí. Bohužel nic víc. Co je asi přivedlo na vesnici? Nižší cena pozemku? Vesnický způsob života?

"Ále mládenče, my už si tu dávno neříkáme: "Tetáá", ale slušně se pozdravíme..."Snad se vesnický styl života opět obnoví, Lenča

Přidejte také něco optimističtějšího. Doufám, že sousedi číslo 4 až 100 jsou lepší. Ale obávám se, že obnova vesnického stylu života nemá úplně růžové vyhlídky

Ono to je spíš dnešní dobou, tím, že každý "hraje" jen sám za sebe, bez ohledu na ostatní. Tohle se v menším projevuje všude - v zahr.osadách, v domě, co bydlím... Lidi se dnes dokáží dát dohromady jen, když jde o záležitost, která se bezprostředně týká všech (aspoň, že tak..). Jinak si každý hrabe na svém písečku a co se děje okolo, se ho netýká...  Lída

Víte, Míšo, on nový dům č. 4 je ještě horší, co se týká vztahu k přírodě, i když je postaven u lesa (ale to už ani psát nechci).Ona má pravdu p. Lída i p.č.178.235. Je to o dnešním chování se k sobě navzájem.

A co se týká našich dalších sousedů, tak jde o starousedlíky a jejich potomstvo. Proto jsou vztahy dlouhodobé a tudíž provázané. Buď se přímo kamarádíme nebo se zdravíme a při práci na zahradě prohodíme pár slov, vět či souvětí a snažíme se navzájem respektovat a pomáhat. Máme to štěstí a v tom to je optimistické.

Oni se dříve lidé více potřebovali, pomáhali si na poli, půjčovali si stroje,...a tak se pěstovali vztahy i mezi těmi, kteří by se jinak nemuseli... Dnes máme všichni všechno své, a tak jsme méně tolerantní k druhým...

Dobrý den,

Jelikož jsem jeden z lidí, kteří se přestěhovali do nového domu na vesnici a kteří zapadají do výše uvedeného profilu lidí z města (ačkoli jsem bydlel celý život na vesnici, 8km od současného nového domu), tak se těm lidem, že chtějí soukromí vůbec nedivím. Oni totiž ani ti "starousedlíci" nejsou často bez viny za takovéto chladné sousedské vztahy. Mé problémy:

-Jak to, že si někdo dovolí koupit pozemek za mým plotem. Před 30lety jsem se domluvil s majitelem XY, že si ty pozemky koupíme my jako "záhumenky".

-To že to je váš pozemek je hezké, ale na tomto pozemku jsem si hrála před 30 lety, takže si tam mohou hrát i nyní mé vnoučata.

-Když tak roste taková hezká tráva, tak by přece byl hřích tam nevypustit slepice, ať se nazobou!

-Volně pobíkající psi a jejich exkrementy jsou běžná věc. Ten pes nikdy kilomu neublížil.

-Celý život topíme v tom starém pecu, a nikdo se tu nikdy neotrávil.

-Co je špatného na tom vysypat odpadkový koš do kotle, z té trochy odpadu nemůže nikomu nic být.

Pokud na mě někdo vybalí tyto či podobné argumenty, tak ať se potom nediví, že kolem domů vyrůstají ploty. Navíc i přes vysoký plot lze mít kvalitní vztahy. Jedno přísloví zní, dobrý plot dělá dobré sousedy.

Petr

A jde doopravdy jen o tu pergolu nebo spíše o to co se pod ní děje?

Většinou bydlíme těsně blízko, ale k sobě máme daleko.Třídíme se na mladé, staré,chudé, bohaté.Kolik slzí i krve už z nenávisti proteklo, kolik smutných písniček na toto téma zaznělo! Jediným lékem je snad jenom čas.Ten "z malého chlapečka udělá dědečka",aby se pak všichni ve svornosti uchýlili tam, odkud už návrat není.Škoda každé jalové chvilky života! A homo sapiens má šanci to dokázat.Jen na to nemá stále čas.

Jak to tady čtu jsem moc rád za naše sousedy. Bydlíme taky na malé vesnici, 48 čísel popisných, 12km od okresního města, takže se u nás nové domy zatím nestaví. Jelikož jsme první chalupa máme jenom jedny sousedy a za nic bych je nevyměnil. Naše vztahy jsou perfektní ve všech směrech. Vzájemně si pomáháme, více tedy soused nám, protože má velké stavení, 2 traktory, truhlářskou a zámečnickou dílnu, takže cokoliv potřebuji není problém. V létě si společně sedneme, vipijeme nějaké to pivo a ugrilujeme maso. Když jsem stavěl stání na auto, došel jsem se ho zeptat a se stavbou mi ještě pomohl. Přeji všem takové sousedy jako máme my.

Takže... od jejich pozemku je vzdálená 9 metrů. Od jejich domu asi 40 metrů. Jde o lidi, kteří si neustále na něco stěžují. Baba píše petice atd... Pergola je postavená vedle mého domu, který sousedí s jejich zahradou. Jak říkám vzdálenost je 9 a 40 metrů. Jinak oni by souhlasili, ale musíme ji odhlučnit a vituálně oddělit...

A... pergolu jsem postavil bez povolení, protože vím, že by s ní stejně žádný z těch dvou nesouhlasil. Problémy měli i s našim domem. Občas si připadám, že si u sebe nesmím ani prdnout...

Takže je to asi marný boj. čekáme jak rozhodne krajský úřad.

Máte s tím někdo zkušenost? Jak v takových případech úřad rozhodne? Jestli posvětí povolení od stavebního úřadu? Jak jsem psal, pergola je postavená 9 metrů od plotu a min. 40 metrů od jejich domu.

Lukas