listovka

Prosim o informaciu ako ziskam kvalitnu listovku, potrebnu na vysadbu amaryllis zo semena dakujem

Listovka je zahradnická zemina připravená kompostováním listí.  To budete muset počkat do podzimu, shrabat listí, zakompostovat, trochu prosypat dolomitickým vápencem a počkat do příštího roku. To je ale nadlouho. Takže asi koupit?  Nevím zda se prodává, snad by vám poradili v některém zahradnictví?  Daniela.

Pokud nejste superpořádná zahradnice, stačí hrábnout pod nějaký keř nebo do kouta zahrady, kde pravidelně zůstává ležet naváté listí.

Ruku na srdce, kolik z vás si dělá vlastní listovku?Má pro zahradníka větší cenu než drahokam. Je to lehký, voňavý, drobtovitý organický materiál, který známe z lesních procházek. Vzniká přirozeným rozkladem listů, na kterém se kromě vlhkosti podílejí zejména houby, plísně a organismy žijící v půdě. Na rozdíl od kompostu, kde pracují bakterie, probíhá tlení tzv. studeným procesem.

K čemu slouží

Listovka je zázračnou přísadou do zahradní zeminy. Díky houbám a plísním, které obsahuje, pomáhá v půdě vázat živiny, významně zdokonaluje půdní strukturu a schopnost udržet si vláhu.

Za jediný rok, kdy je listovka jen napůl rozložená, se dá využít jako mulčovací materiál pod stromy a keře, ale i na záhony, kde funguje jako ochranný půdní kryt při holomrazech. Pěstitelé zeleniny ji už v tomto stadiu mohou zapracovat do půdy při podzimním rytí.

Za dva roky už v ní nerozeznáme části listů. Má temnou barvu a drobtovitou homogenní strukturu. Už se hodí mj. k výsevu a s příměsí kompostu i do květináčů. A to vše úplně zadarmo!

Nikdo nedělá vlastní listovku?...ani já ne.Nevěda o co přícházím dávám všechno shrabané listí do hnoje, protože na kompost by se taková kvanta listí už nevešla.A co takový zahradní vysavač-máte už tuto vymoženost dnešní doby?Pozbírá, rozemele,podrtí.Rozhodně by stálo zato ohradit kousek prostoru pro schrabané listí, a udělat si vlastní listovku.Do truhlíků, do květináčů by se hodila namísto kupovaného substrátu.Pouvažujte o tom.

U nás listovku děláme nepřímo tak, že klasickou travní sekačkou posbíráme při vysokém pojezdu listí, a tuto drť (stejná jako z vysavače, jen sekačka má koš 86 litrů) namulčujeme do růží. Je to záhon kultivarů k řezu, takže po vystříhání květů jsou větývky bránící vyfoukání zakládky listovky dlouhé/vysoké asi 40 cm. Do jara se ta cca 30 cm vysoká vrstva slehne na pouhých 5 cm, které se musí před jarním střihem růží vybrat. Tento polotovar aerobně fermentovaný zastudena se pak uloží na hromadu ve stínu po předchozím prohnání kladívkovým šrotovníkem. Strukturu to má jako jemně drcená rašelina, ale výluh má pH kolem 6-7 a není problém přimícháním dřevěného popela upravit pH na 9, nebo naopak přidáním síranu amonného dostat pH 4,8 (pod 4.2 se dostanete pouze s rašelinou).

Další možností jak získat neutrální listovku je, založit studené pařeniště tak, že místo hnoje dáte už napodzim pouze listí a na jaře jen upravíte povrch kompostem pod okna pro pěstování. Napodzim máte z původního listí také listovku.

Pravá listovka není ledajaký kompost...tedy,jsou to dobří příbuzní ,ale pravá listovka  je ještě výš- TOP.Listovka musí uzrát jako plesnivý sýr, víno,nebo kompost.Polotovar lze zapravit i pod stromy, nebo zarýt do záhonů. Když chceme jemnou uzrálou drť do květináčů, je třeba dát prostor houbám, plísním,dešťovkám, aby vykonali spolu s vlkostí, teplotou, časem svou práci.Nejvhodnějším prostorem je venku uměle vytvořená nádoba s vysokými okraji,pokud možno proutěná(odvod přebytečné vody,vzdušná).Jak jste uvedl, nadrcené listí je dobrý mulč jako tepelná ochrana rostlin před mrazem v zimě.Nepodrcené listí by vítr odvál.

Sekačkou lze padané listí dobře posbírat a podrtit, ale nedostanu se s ní všude.Hlavně pod zahradním posezením je naváto listí nejvíce, a málo manipulačního prostoru pro sekačku.Tam, kde je prostoru pro manipulaci málo nastupuje na scénu zahradní vysavač

Nedokázal bych definovat co je pravá listovka a co humus vzniklý aerobním rozpadem listí. Nebudu spekulovat nakolik k tomu pořebuji žížaly (vermikompost) a nakolik je očkování houbami v růžovém záhonu to správné...

Pro určité aplikace potřebujeme neutrální substrát s 95% spalitelných látek, což nesplňuje ani kompost ani rašelina.

Je to velice jednoduché,"listovka vzniká rozpadem listí za přispění mikročinitelů suchým zpusobem! Jednodruhové listovky pravděpodobně nebudou mít větší význam pro pěstování rostlin.I když by bylo zajimavé zjístit složení, nebo PH jednodruhových listovek.Jednodruhovými znamená, jabloňové, hrušňové, javorové,jívové- i tak můžou vzniknout třeba shrabáním parkového listí, kde je vysazen jeden druh stromů, nebo z listí u velkopěstitele jablek.Nejhuře zpracovatelné budou pravděpodobně tuhé listy ořešáků.

Listovka vzniká z cca 98% rozpadem listí několika způsoby přeměny,cca 2% jiný biologickým odpadem.Hlavními zpracovateli v "základce" jsou různé druhy mykoorganismů, drobní živočichové, takže i žížaly.Na rozdíl od kompostu, kde pracují bakterie, probíhá tlení tzv. studeným procesem.

Velice vhodně jste připomněl, že PHlistovky lze podle potřeby velmi jednoduše upravit dvěma směry.Nevím co si mám přectavit pod veličinou "95% spalitelných látek" v biomase,a jakým zpusobem mám s takovou hodnotou naložit.

Obsah spalitelných látek je mírou, kolik organické hmoty daný substrát obsahuje = u rašeliny, lignitu, listovky, kompostu... čím vyšší obsah spalitelných látek, tím více organiky a méně inertních příměsí (zemina v kompostu, kamení v lignitu, jíl v rašelině). Listovka po oddýchání části dusíkatých látek při tlení může mít vyšší obsah spalitelných látek než původní listí.

V Děčíně jsou natolik "barbaři", že kompostují parkovou trávu na kompost určený ke spalování, protože odvodnění krátce sečené parkové trávy fermentací je prostorově méně náročné než sušení na seno.