Vylévání sudů?

Na zahrade mávam vodu v starej liatinovej vani.Keď voda zamrzne po spodok tak sa ľad jednoducho odďelí, a zodvihne.Nevyzerá to síce bohvieako, ale je to praktické.  Stano

Vana je nahoře širší než dole, takže led, když zmrzne, se jen vysune nahoru. Totéž u sudů konického tvaru. Železným sudům se vyboulí dno, zažil jsem i odtržené dno. Plastovým sudům se při prvním zmrznutí dno vyboulí. Co by udělalo dno, kdyby zmrzla voda v již vybouleném sudu, to jsem nezkoušel.

Pokud voda zmrzne v sudu s vybouleným dnem, vyboulí se ještě víc - až nakonec se dno odtrhne od stěn (u mne to tak bylo).     Lída

Ano, utržení dna je právě efekt opakovaného zmrzání a rozmrzání. Když sud zamrzá poprvé, tvoří se led na stěnách a tekutá voda tlačí na dno a hladinový led. Vložená PETka zachrání dno před vyboulením, protože je vytlačena nad původní úroveň hladiny. Při rozmrzání zůstane jádro tuhé a voda roztaje pouze u stěn. Protože promrzne rychleji u hladiny, uzavře prostor a volná voda pak tlačí k nejteplejšímu místu, kde pak může dojít k destrukci. Navíc je roztátá voda těžší než ledové jádro a to jev zvyšování tlaku na dno při opakovaných cyklech rozmrznutí a zmrznutí zesiluje.

Proto jakmile voda v sudu zamrzne poprvé na celý objem, je nutno sud položit tak, aby roztátá voda vytékala ven a nezamrzala zpátky v sudu. Pokud je takovýto sud v nejchladnějším místě u severní strany kůlny, může se stát, že Vám do jara udrží cca 1/2 ledu jako v ledárně a pak sud postavíte koncem března na sluníčko ... Pokud se led neudrží (jsou danou zimu dlouhé a časté oblevy), zůstane Vám alespoň nepoškozený sud (vyzkoušeno s modrým HDPE 100 l sudem).

Vhoďte do plného sudu dvě  (tři)  spolehlivě uzavřené petky spojené asi 30 cm provázkem a na jednuu z nich navažte asi na 20 cm provázek cihlu. Cihla bude ležet na dně, první petka poplave asi těch 2O cm nade dnem a další 30 cm nad ní. Sud může roztávat a mrznout a nic se nestane. Horní petka by neměla plavat na hladině,  měly by být všechny ponořené

Jirka

Máte to dlouhodobě odzkoušené? Mám obavu, že při opakovaných oblevách toto opatření nebude stačit. Zkoušel jsem ponořit do sudu svisle hadici na obou koncích uzavřenou a příliš to nepomohlo. Ty petky mi přijdou trochu podobné.

stary osvedceny zpusob nasich predku je tento dreveny kolik se ovaze slamou nebo jeste lepe rakosim a postavi se do sudu

Obleva a druhé zmrznutí = máte urvané dno u sudu.

Je to dobrá pojistka pouze na to první zmrznuzí vody a pak musíte ten sud povalit aby tající voda volně vytékala. Pokud je sud ve stínu a chráněný proti roztávání, tak Vám ta zásoba ledu může od prvního zmrznutí vydržet do března uložený do studeného sklepa (ledárny) i do května.

Děkuji za příspěvěk. Jdu koupit nový sud a hned tuto radu použiji. Připadá mi geniální! 

Máte ještě více nápadů po předcích?

U menšího sudu (50 l) již několik let - kdy ale naposled byla krutá mnohadenní zima? Vzhledem k roztažnosti ledu by objem vložených petek měl být kolem 1/10 objemu sudu. S tou hadicí jste mne nainspiroval - prostě prázdnou, neporušenou hadici (co nejdelší) stočit a pověsit na tyč položenou nahoře přes sud tak, aby závity dosahovaly až ke dnu..  To by muselo vytvořit tolik deformovatelného prostoru, že by to sud přežil. Stejně se hadice přes zimu nepoužívá... Ten Váš pokus nevyšel asi proto, že deformační zóna byla malá, takto by byla mnohonásobně větší. Jirka