Špačci - skorce

Že se ptáci umějí vyřádit na raných třešních, vím dlouho, I švestky jim chutnají, sem tam hrušky. Zralá jablka zatím nechávali v klidu. Letos ale nazobaných plodů výrazně přibylo. Chválil jsem Bohemii, že nepadá a dokáže na stromě vyzrát až do konzumní kvality. To by ovšem nesměli být špačci, jejich hejna si umí vybrat ty opravdu největší a nejhezčí jablka na vršku koruny. Kvalita fotek odpovídá maximálnímu přiblížení.

Mohu potvrdit nebývalý zájem ptactva o ovoce všeho druhu. Nazobaná jablka v tak velkém množství jako je letos /a to v této době/ jsem ještě neviděl.  Dokonce jim už nyní chutná i rakytník řešetlákový. Kdybychom nezasíťovali aronii, muchovníky atd. nezůstalo by pro nás nic.

Neni se co divit!! Nemají se kde vykrmit. V kukuřici, pšenici, či řepce a na skladovacích halách, to jaksi nejde.

Škorce sú naozaj múdre vtáky, ja by som si tiež vybral Bohemiu :-) Ale vážne - u nás občas ozobali skoré jablká (ešte v júli), neskôr už im dali pokoj. Myslím že je to dané tým že preferujú hrozno a toho je u nás všade naokolo na jeseň mraky. Takže ďalšia výhoda teplej polohy? IH

u mňa žeru všetko, od čerešní cez jahody drobne ovocie, hrušky až po hrozno, sú premnožené, nepomáha nič, len to strážiť a strieľať ich!

Problém je v porušování zásad selského rozumu. Před rokem 1989 prý u nás žilo 0,6 mil párů špačka obecného.  Dnes 1,8 mil.

Tento pták ničí výsledky práce statisíců lidí. Naše osvícená vrchnost ho ovšem chrání. Selský rozum říká, mandelinka, mšice, špačci - jsou to škůdci a je potřeba je ničilt. Jak by řekl Winston: Na nebi, na zemi i na stromě.  Jenže si do vlády volíme zvláštní lidi, takže to odskáče chudák zemědělec, jen abychom neurazili útlocit měšťáků a ekoanarchistů.

Naše děcka sedí celý den u počítače a hrají střílečky. Ovšem vystřelit ve skutečnosti neumí ani ze vzduchovky.

prresne tak!!!

Myslím, pane košice, že i když jich pár sestřelíte, tak za chvíli přiletí další a Vás to bude jen zbytečně dál stresovat. U Mělníka je na vinicích plaší nějakými petardami vystřelovanými v pravidelných časových intervalech, ale ve městě by tohle řešení nebylo možné.

Kdysi se používaly plašiče na principu:
Do uzavřené schránky s CaC2, karbidovým vápnem, prosakovala voda. Vyvíjel se acetylén a při dosažení určitého tlaku se odpustil do roury kde byl křesacím kamínkem spojeným s klapkou zapálen a explodoval. Ještě nedávno jsem takový historický přístroj viděl na Aukru.
Dnes se myslím používají přistroje napojené na PB láhev.
Ptáci jsou citliví a těžko si zvykají na rány a tlakové vlny.
Jiný způsob ochrany větší výsadby při náletech nevidím.

Rafael.

Nevím, jak si zvykají na rázové vlny, ale vím, že je to neodradí!! Hlad je hlad. A nějaké pšoukání, neni řešením stavu.