Po desetriletí bojů s hryzci jsem dospěl k názoru, že jedinná účinná metoda, jak se jich zbavit, je prodat zahradu. (to je míněno z 50% vážně).
1) systematicky hubit (chemicky) a střídat návnady. Prostě alespoň jednou týdně projít parcelu s tyčí a do otvorů v chodbách sypat - dost to leze do peněz.
2) Dobrý je těžší pes, ale má to i své nevýhody, obzvlášť u rekreačních chalup a chat
3) Věřím na lasičku, ale jak si ji tam udržet? hromady kamení s pelíškem uvnitř ji nenalákaly.Kuna ase moc neprojevila.
4) Klást pasti (kleště) se musí umět, není to jednoduché
5) velmi pracně jsem udělal kolem parcely cca 50 cm pod zem překážku- buď v podobě podezdívky plotu, nebo pomocí plastových desek. Dost to pomohlo, ale stejně podlezou.
6) Mám tam na kovových tyčích větrníky z plast. lahví - asi to pomáhá, ale je to hnusné a za větru si připadáte jako v Tibetu u modlitebních mlýnků.
7) Pletivo: králičí, pozink, oka cca 1,5 cm, vystlané v celé jámě při sázení a vyvedené cca 10 cm nad terén. Pozor, kolem kmínku neutahpovat a kontrolovat a povolovat- jinak se krček zaškrcuje a pronikají do kůry infekce - je to moje smutná zkušenost. Stromky tím zachráníte a doufám, že kořeny přežívají to zaškrcení při prorůstání otvory pletiva.
8) Prý jsou dobré podnože z pláňat, protože jsou hořké
9) Jdou za vlhkem a když máte dojem že nepřibývají, tak mají právě mladé a udeří s větší silou
V co nevěřím: pouštění elektřiny, dýmovnice, výfukové plyny, naftalín, výbušné žabky, elektronické plašiče, pryšec křížmolistý, afrikány, vzduchovka, a pomalu ztrácím důvěru v přípravky TALON.
Objev poslední doby: bez dotyku rukou nakrájená směs petržele (kořen), brambor a mrkve, dostatečně posypabná modrým práškem na myši a opět bez dotyku rukou sypaná do chodeb. Každých cca 5 metrů.
Opakuji hlavní zásadu - nesmíte povolit a nechat se ukolébat, že je to lepší. Pozor na sousedy, odtamtud přicházejí čerstvé posily s mohutným rozmnožovacím potenciálem. Teď na jaře mají větší apetit a tak přidat v intenzitě trávení.
Celkem vyhrávám, ale byly roky, kdy jsem každé jaro 20 % stromků vyhodil a zbytek z poloviny živořil a nerostl. Stejně ale počítám, že se stromky o polovinu pomaleji rozrůstají, než by v úrodném a vlhkém polabí měly.
Pevné nervy a vytrvalost Jirka