Kalamitě můžeme předcházet již v zimě – když za prvních mrazů zryjeme záhony co nejhlouběji. V půdě nakladená přezimující vajíčka se tak dostanou na povrch a přímý mráz je zahubí. Nejlepší je však nenechat plzáky vajíčka ve velkém naklást. Na malých plochách je můžeme sbírat, musíte to však udělat na celé zahradě, a zároveň jim neposkytovat úkryty a útočiště – kupky posečené trávy, položené folie a podobně. Kompost by měl být co nejdále od záhonů a před použitím ho kontrolujeme přeséváním. Nejlépe se plzáci sbírají po dešti, kdy všichni vylézají, či ráno a za soumraku. Bez schránky jsou totiž náchylní k vyschnutí a suché počasí je jejich nepřítelem. Milují vlhko a stín. S ohledem na to zaléváme rostliny přímo ke kořenům a nezvlhčujeme zbytečně půdu kolem. Aby se nám sbírali snáze, můžeme plzáky také nalákat stranou na zkažené ovoce či rozličnou, nejlépe listovou zeleninu, opadané květy či granule pro kočky a psy. Ještě více se na ně pohrnou, pokud potravu přiklopíme vlhkým, nejlépe nahnilým prkénkem. Po nasbírání do nádoby je co nejrychleji usmrtíme zalitím vařící vodou. Občas praktikované posolení je velmi špatnou metodou, která jim zbytečně připraví pomalou a bolestivou smrt. Ve vodě se poté brzy rozloží a můžeme je ve skupenství kapalném vylít.
Plzáky též ochotně žerou prasata i drůbež – slepice a kachny hledají dokonce i vajíčka. Odnést slimáky někam do přírody bohužel nepomůže, protože se brzy vrátí – urazí za jedinou noc i 50 metrů.