Příprava pozemku na výsadbu vinice

Prosím o radu jakým způsobem připravit pozemek pro výsadbu mikrovinohradu. Všude se dočítám, že by měla být provedena orba do hloubky 0,6 m, ale té nejsem ručně asi schopen a žádný traktor se na pozemek bohužel nedostane.

Má někdo s tímto zkušenost? Výsadba by byla tak do 50 hlav na ploše cca 10x10 m. Předem děkuji za pomoc. Petr

Zdravím. Já například začínal tak, že jsem ručne kopal čtyři řady dlouhé 15 metrů, hluboke 60 cm a široké 40 cm. Strasna drina. Dalších 8 rad jsem již nekopal, jen jsem v potřebné delce a šířce řady stáhl drny a pro sazenice rycem udelal díry. Na dno jsem dal cererit nebo NPK do kterého jsem pridal trochu horke soli pro bílé odrudy a nebo draslíku pro modre odrudy.Pak jsem sázel sazenice, které jsem zasypal dobrym kompostem nebo kupovanym zahradnickym substrátem. Nejstarší řady mají 8 let a reva nema problem. Pozemek byl nevyužívany, zarostlý trnim a hlína nic moc kvalitní. Chce to první dva roky hodne zalévat. A ted už jen jednou za dva roky hnojim ulezenym hnojem a na jare dodám trochu ledku nebo NPK. Další prihnojeni podle signalizece. (hořčík, draslík, apd.)

Udává se, že těch 50-60 cm je takové minimum, do jaké hloubky by měla být půda pro vinnou révu připravená.. Pokud předpokládám, že vysázíš 5 řad po 10 keřích, tak to lze řešit tak, že vykopeš 5 desetmetrových rigolů na šířku 1 metru, cca 50-60 cm hlubokých, přičemž půdní horizont rozdělíš na 3 vrstvy - na dno dáš zeminu z horní 1/3 a navrch dolní 1/3.. Jednotlivé vrstvy proložíš kompostem či uleželým hnojem. Kamarád to takhle dělal - je to makačka, ale takhle se to dělalo při zakládání vinohradu dřív, kdy nebyla mechanizace a byla v zimě laciná pracovní síla.. Druhá možnost (výrazně jednodušší) je půjčit si benzínový zemní vrták, vyvrtat jámy o průměru 20-30 cm, hluboké těch 50 cm, do nich hlínu promíchat s kompostem a sázet. Ale není to tak dokonalá příprava, jako ta výše zmíněná. Réva ti určitě poroste taky, ale ne tak bujně a bude to déle trvat, než se dostane do plné plodnosti..

Ono se v praxi ukazuje, že rigolování a hluboká orba neměli až takový zásadní význam pro zúrodnění, jak se citací (zejména sovětské) zahraniční literatury uvádělo. Ten postup s benzínovým vrtákem je postačující. Rigolování a hluboká orba by se vyplatila jen u pozemků, kde je podorničí utužené nebo oglejené (což je spíše případ údolních chmelnic, než svahových vinic).

Taky si myslím, že to jde i bez rigolace. Zvláště u nás zahrádkářů. Jak jsem psal nahoře, po prvních čtyřech zrigolovanych řadách jsem to vzdal a dále jen delal jednotlivé díry. Rozdíly na keřích zasazenych po rigolovani a zasazenych v jamkách nejsou žádné. Výhodu u nás malovinaru vidím v tom, že můžeme v průběhu života révy nahradit rigolaci lepší cilenejsi péčí a přesnějším hnojením révy. Prostě si s tím můžeme vyhrát. Ale samozřejme rigolace je asi nejbezpečnější způsob jak si zarucit kvalitní rust sazenic. Alespoň je to všude v literature napsané.

To je tím, že všichni opisují bez zdůvodnění k čemu je to dobré. Fyzikálně dojde u některých půd ke zlepšení, ale po biochemické stránce může dojít k degradaci. Je pak sporné, jestli zlepšení přineslo právě rigolování, nebo následný rekultivační sled (například vojtěška 2 roky +1× brambory). U oglejených půd je výsledek jasný - anaerobní kyselý horizont se dostane na povrch a prostou oxidací se upraví pH. které už následně vysazená kultura s běžnou agrotechnikou udrží. Utužené půdy jsou také jasné, ale jejich vznik je většinou dán chybami předchozí péče (těžké stroje provádějící příliš mělkou orbu spolu s používáním "zasolujících hnojiv").

Děkuji všem za rady.

Je pravda, že na zamýšleném pozemku rostly jen ovocné stromy a nikdy zde žádná "těžká technika" nejezdila. Na druhou stranu je pozemek takto uleželý několik desetiletí tak nevím, jestli se vlastní vahou a deštěm neutužil sám. Zkusím tu variantu s rýhami, alespoň si vyzkouším práci našich předků ;).

Petr

Uvědomte si, že dané rigolování znamená přemístit 120 tun zeminy 2× do vzdálenosti 1 m. Zatímco s vrtákem je to jen o tom promíchání spodní skorojaloviny s kompostem a zpět-zaházení jen 50-ti jam. Přitom můžete zničit mykorhizu, která se nachází v humusovém horizontu (pro sady typicky jen svrchních 15 cm) a při převrstvení dospod nepřežije. Obecně v praxi rigolování bylo vždy zahájeno až poté, kdy půdní rozbor z alespoň tří sond na pozemku prokázal, že jde o účelné opatření. Proto zkuste udělat alespoň jednu vzorkovací jámu se vzorky odebranými 10, 40 a 60 cm pod terénem a fotodokumentací vzhledu svislé stěny.

Teď jsem tedy znejistěl jak mám postupovat. O kus dál je vyhloubena jáma cca 1,5 m hluboká, na které je půdní horizont dobře patrný. Cca 15 cm humusu, dále odhaduji tak 0,5 - 1,0 m zeminy s přímeší písku a jemných částic a dál už jen navětralá spraš. Což by zase měla být vhodná půda pro vinice, ne?

Asi je potřeba dostat živyny do té hlubší vrstvy. Tedy radíte použít vrták a promíchat s kompostem/hnojem apod. Jaký průměr vrtáku je vhodný nebo je jen jeden. Nikdy jsem s touto mechanizací nepracoval.

Při volbě vrtáku se můžete řídit podle popisu půdy v katalogu BPEJ. Vrták může být o 0,2 m delší než je uvedena "hloubka ornice" a široký by měl být minimálně 0,3 m maximálně však 3/4 z "hloubky ornice". Na každých 5 cm vrtání pod spodní úroveň ornice (tj. do jaloviny) přihoďte do směsi lopatu kompostu (nebo víc).

Sousední neporušené souvrství Vám zajistí "naočkování" promíchané výsadbové jámy potřebnou mykorhyzou.