Já mám pocit, že větším problémem než plíseň bramborová je u mne praskání plodů rajčat. V momentě, kdy dojde k masivnímu popraskání rajčat, většinou již není co zachraňovat. Plíseň bramborovou je možno omezit postřiky chemickými prostředky, ale co dělat s praskáním v době dlouhotrvajících dešťů. A u nás je buď měsíc sucho nebo měsíc stále prší. Pokud prší v době růstu plodů a potom v době zrání je sucho, tak je to dobré, ale jak je to obráceně, tak je to tragedie. Je pochopitelně možné, tomuto problému se vyhnout pěstováním odrůd relativně odolných k praskání jako ve Vašem případě Tipo F1. Dříve jsem také kombinoval praskající Start F1 s nepraskajícím a chuťově výborným Cristal F1 a když jsem potom nemohl sehnat semena Cristal F1 tak jsem přešel na Torino F1, které mně také chutnalo. Dnes se ale snažím pěstovat nehybridní odrůdy (bifteky a cherry, jen málo rajčat klasické velikosti) a ty jsou vesměs k praskání náchylné. A tak mně nezbývá nic jiného, než se pokusit omezit praskání rajčat i v době, kdy jsou podmínky mimořádně nepříznivé.
Velmi zajímavé jsou Vaše zkušenosti s praskáním různých rajčat. Pokud jde o Bibi, tak mně také vůbec nepraskají. Stupické začne praskat a pokud deštivé počasí pokračuje, nesklidíte už ani jedno rajče. U Startu F1 se mně dost často podařilo zachránit následnou úrodu, dokonce některé menší praskliny se dokážou zacelit. Měl jsem a dosud mám čtyři Stupické na lodžii v panelovém domě. V době nejvyšší relativní vlhkosti vzduchu také některá rajčata popraskala, ale nebyla to taková tragedie jako ty Stupické na volném záhoně a sklízím rajčata i teď. Pokud jde o Datlo, tak u mne praskalo, ale také zdaleka ne tolik jako vzpomínané Stupické. Nepamatuji se přesně, ale mám dojem, že Mini praskalo na rozdíl od Valda také podstatně míň.
Poučení pro mne? Se vzdušnou vlhkostí asi nejsem schopen udělat nic. Pokud jde o déšť, tak do konce roku si přichystám dřevěnou konstrukci pro modrou zakrývací plachtu 6x4 m, kterou napnu nad rajčaty v případě očekávaných velkých dlouhotrvajících dešťů.
Pokud jde o rajčata nezakrytá, existuje možnost použít draselnou sůl. Nejde snad ani tak o ten draslík, ale vodivost půdního roztoku.
Úroveň vodivosti by měla zůstat poměrně konstantní v různých fázích vývoje plodiny. Když prší pak dešťová voda rozpustí živiny a tyto se přesunou hlouběji do půdy. To způsobí, že hladina vodivosti v kořenové zóně klesne na nižší úroveň a voda se pohybuje snadněji a rychleji do rostliny.Epidermis ovoce nestačí absorbovat tento přebytek vody výsledkem může být popraskání. V dokumentu, ze kterého jsem toto čerpal je dále uvedeno (neupravený překlad Google):“ Pro ovládání CF(vodivost) v dešti, se doporučuje, aby chlorid draselný (5 kg / ha, více nebo méně v závislosti na situaci), zatímco pro plodiny prší, nebo, pokud je to možné, ihned po dešti. To pomůže obnovit CF bez přidání další dusík“
           Vladimír