Epoxidové barvy jsou výborné co se týká odolnosti, ale bohužel práce s nimi je dost náročná. Složky je potřeba přesně odměřit, dobře promíchat a potom zpracovat v čase zpracovatelnosti. Zbytek je ztracen, takže to chce dobrý odhad, aby nebylo ani málo ani moc. V neposlední řadě jsou docela drahé, pro většinu kutilů příliš speciální až exotické a mají omezenou trvanlivost, což je dělá silně neatraktivní pro maloprodejce.
Spíše bych se rozhlédl po okolí, jestli není někde malá prášková lakovna. Schválně píšu malá, protože fabrika s vysokokapacitní lakovací linkou se vám s jedním kouskem patlat nebude. V malé dílně přinesete šasi a za ňákou tu stovčičku vám to přihodí k nějaké jejich zakázce. Asi by bylo vhodné sundat starou barvu, např. drátovým copánkovým kartáčem na brusce nebo lépe otryskáním. Ale to se v domácích podmínkách těžko dělá (hlavně je z toho bordel - písek všude). Práškové barvy jsou v podstatě plasty a většina jsou velmi odolné, jak mechanicky, tak chemicky. Např. velmi špatně na ně působí běžné chemické odbarvováky. Lakovny používají speciální odbarvovák, který je takový driák, že není běžně v prodeji a ani s ním to moc nejde. Práškové barvy se v dnešní době používají skoro na všechno - zemědělské stroje, průmyslové mašiny, kamiony a podobně.