Ony se vosy o to ovoce na zemi moc nestarají a procento napadených jde kolikrát přes 30. teda, když nemáte v sadu tvrdá a nechutná jablka (raději neuvádím odrůdy). U těch výtečných jakoby každá pátá vosa musela mít svoje jablko nebo broskev. Nebo jsou nakousnuté jen málo, ty potvory ochutnávají a často nezůstanou u prvních degustovaných.
k tomu sáčkování: před zabalením se ošetřovalo proti chorobám, materiál sáčků byl jemný, drobně perforovaný pergamenový nebo průsvitný papír, tyl, kaliko. Z jablek a broskví se 2-3 dny před sklizní sáček sundaval - pro "ožehnutí líčka). U takových jablek a asi i broskví se cenila jemná slupka, chuť. Z doby relativně nedávné o tom píše i prof. Peniažek v Cestopise ovocnáře (Japonsko).
Podobné je v současné době řešení zakrytím celého sadu sítěmi. Světla je dost, prostředí příjemné, slunce plody nepálí, netuhne jim tolik slupka. Když jíte třešně z takového sadu, jsou jemnější ve slupce, obyčejně jsou větší, ale mají méně výrazné aroma.
V malém to dělají u nás zahrádkáři - pěstitelé stolních odrůd révy, proti savým žravým škůdcům. Sáčky z jemné netkané textilie, ze záclon z umělých vláken - aby síťka i hrozny pod ní rychle osychaly, nebyla příležitost pro zahnízdění houbovek.