Začátečník v roubování prosí o návod (případně i www) jak správně roubovat - nedaří se.Díky

Začátečník i nezačátečník použije  téměř s80% úspěchem roubování  za kůru.Nemohu namalovat. Pokusím se popsat. Používá se při  vzestupu mízy na podnoži.Když jde odloupnout  kůra .Od místa kde budeme na  podnoži roubovat se udělá svislý řez  směrem ke kořenům  stromu ,v délce 2-3 cm.Opatrně zasuneme roub seříznutým kopulačním  řezem.Ovážeme páskou na roubování.Další jTit.vylepšené roubování za kůru.Doporučuji zakoupit odb. knihu s vyobrazením nebo se podívat po internetu.Sháním rouby jabloně Idared.Kdyby někdo měl .Zaplatím poštovné.Zájemce z Phy roubování naučím.Z Dukát  zdendukat@volny.cz

Rubování za kůru je možné s úspěchem použít jen cca týden - 2-3 týdny na jaře, kdy má stromek dost mízy, liší se to  od druhu stromku. Kdy se kůra hladce odloupne od dřeva. Po zbytek času je na většinu druhů nejsnažší roubování na sedélko, sice se roub hůře řeže, ale mnohem snadněji se připevňuje  páskou a taky mnohem lépe drží. Hodně nepřijatých roubů totiž asi bude způsobeno tím, že roub a podnož se o sebe otírají a ničí stykové buňky už  při upevňování roubu nebo dokonce už hotové rouby pod váhou ptáků nebo dokonce větrem. Sedélko tomu spolehlive zabraňuje. Jedině u třešní a možná ještě višní není sedélko vhodné, mnohem lépe se má přijímat "kozí nožka" , která je náročnější na řez roubu i podnože. Vedle koupě knihy začátečníkovi doporučuji v první řadě vzít pořádně ostrý nůž a hrst prutů z průklestu  a nějakou hodinu zkoušet. to sedélko vyřezat. A potom přijmout různé odkopky třeba švestky nebo višně nebo šeříku nebo náhodné semenáče jako vítaný zkušební materiál.

Popsané je v podstatě správné. Mně se osvědčily tyto způsoby:
U roubování na mladou podnož anglická kopulace (s jazýčkem) u přeroubování silnějších větví za kůru. Pokud si mohu vybrat, preferuji kopulaci - jsou nejmenší problémy s hojením poškozených pletiv, zejména u všech peckovin.

Na roubováni je moc důležité uchování roubů které nelze podceňovat. Žádné uzdi venku jen tak. Už teď je mít v ledničce a zabalené ve folii. Já používám takovou tu tenonkou, hezky přilne. Potom ostrý roubovací nůž který málo kdo dokáže nabrousit. Na takovém brousku na kosu toho asi těžko dosáhnete. Opravdu nůž musí být jako břitva, musí holit !!!!! Já ho raději zkouším na nehtu, asi pod úhlem 45 stupňu lehce posunovat a musí se zařezávat.  Můj brousek je BELGICKý kámen který bych neprodal ani za 5 000kč. 

Tedy k řezu na roubu - přiložíte palec podét rubu a naproti je ostří nože. Podélným rovnoběžným tahem provedete řez. Pokut je nůž tupý, buďto se ani nezaříznete do dřeva a nebo se hned říznete do palce. Řez má mít trjnásobnou délku průměru. Chce to trénovat na měkém dřevu, nejdřív lípa, vrba. Zkuste dělat tenké plátky tak 1mm.  Až jich budete mít milion, budete to umět. Toto je základní řez, to ostatní je jednoduché. Pokud si to nedokážete představit nebo nevíte jak držet ruce mohl bych udělat i foto. Ženy pozor na prsa! Někdo se snaží špičku nože sklánět a hned má prořízlé montérky.  Jinak to je jednoduché, jako čtrnáctileté dítě mě to na škole rychle naučili. Musím ale přiznat, že to věčině žáků dělalo problémy, prostě každý nejsme tak zručný.  VašekB

Máte na mysli takového toho belgičana ze dvou vrstev? Jedna jemná, druhá jemnější, ale obě daleko jemnější než ty šmejdy v obchodech? Nevíte kde se dá sehnat? Jám jednoho už třetí generaci, ale rád bych jeden koupil pro syna. Zaplatím rozumnou cenu, pokud víte kde je, napište: paveltomala@volny.cz, díky.

Pane Vašku, článek máte napsaný výborně. Já jsem samouk, spíš samorost a samouk dohromady. Roubuji, kdy se mi zachce, nejde-li to venku, tak si vezmu v kontejneru stromek do kuchyně. Problém je jen se ženou. Třeba na vánoce. Dám na něj roub uřezaný v červnu, v červenci nebo uřezaný za mrazu jako barborka a deset dnů v ledničce odstatý ve štamprdli. Mám pásku, která se v obchodě koupit nedá a narašený roub je jako nenarašený. Emailem mohu vyměnit zkušenosti. Prosím zaroveň o radu, kde pro rouby meruněk kanadských a francouských odrůd pozdnívch - těch nejpozdnějších. Meruňka je muj obrovský koníček. Nářadí mám levné, ale ostré a holí. Brousím brouskem na kosu, dobrušuji kamenem žulovým z řeky, konečná úprava ostří břidličným kamenem. Všechny tyto kameny mají zhruba stejný tvar jako ten na kosu. Ty co jsem v řece našel jsem tím na kosu opracoval, tak ať mají brusnou plochu, která mi vyhovuje. Kontakt je na radostnazahrade@seznam.cz Přeji mnoho úspěchů

Ostrost nožů ano.Brousek nemusí být speciální stačí malá bruska jemnější kotouč, pak vyleštic kotoučem zvaný filc a můžete se holit! Nezapomeňte brousit proti ostří a nespálit. Chladit a chladit

Jednou jsem na filcovém kotouči otočil nůž ostřím proti směru otáčení a dřív než jsem pochopil co se stalo něco mě praštilo do tricepsu, těsně nad loktem.byl to ten nůž co jsem předtím držel v ruce.naštěstí mě majznul tupou stranou, takže mi nic neuříznul, ale ruka bolela asi týden.

Na filcu nikdy neleštěte proti směru otáčení!!!

Kopulace je skutečně základ.Odvíjí se z ní další způsoby roubování.Nejen jabloní.Např. roubování do boku .,angrešt, rybíz.

Kopulace je teoretický základ, ale v praxi nedává dobré výsledky. Podle mého názoru dochází při skládání roubu a podnože a jeho obvazování často  k pohybům roubu a podnože a tím k silnému poškození pletiv na styku a roub se ujímá málokdy. Taky i ujímající roub je mechanicky držen jen v podstatě tlakem lýka přes roub na podnož, takže vlivem třeba větru nebo dosednoucích ptáků na roub dochází k rozpojení srůstajícího roubu. Připomínám, že roub je na to citlivyý jeden rok, teprve když vyraší i druhý rok po roubování, dá se říct, že roubování bylo úspěšné.

Tak stímto bych moc nesouhlasil. Když uděláte roubování najaře, musí být do podzimu prodejný stromek. To znamená že přírůstky jsou značné. Už jsem toho narouboval mnoho, ale ptáků jsem se nikdy nebál. Vždy používám igelitovou pásku a pří určité zručnosti se s pletivy nic nestane.  Jo' to srny, ty dokáží nadělat škody.  Pokut se bojíte Káněte, udělejte mu bidélko.   VašekB

Mám strarou hrušeň po sudetských Němcích, která nese skvělé ovoce. Nikde jsem neviděl podobný druh. Strom je starý a já bych rád zachránil, ale na vypěstování ze semínka už nejsem nejmladší. Mohl by mi někdo poradit, na jakou podnož by bylo nejlepší hrušku naroubovat? Nejraději polokmen. Díky moc. JP

Ze semínka hrušku nevypěstrujete - tedy ne tu stejnou. Musí se naroubovat. Nejlépe požádejte nějakého zahrádkáře,který to umí. Ze staré hrušně uřízněte roub -co nejsilnější výhon vyrostlý v posledním roce. Naštěpovat se může  na kteroukoliv hrušeň,nejlépe mladou

Jednotlivé varianty se liší tvarem spoje, společný je způsob ošetření spojovaného místa, který spočívá v upevnění spoje ovázáním lýkem, pryžovým úvazkem nebo PE páskou a zamazání ran štěpařským voskem nebo balzámem (i řezné plochy). V chladnějším období využijeme vosk tekutý. Dodržení hygieny práce = prevence proti přenosu viróz.
Řezy na podnožích i roubech mají být co nejpřesnější (tvary pro jednotlivé varianty vyplývají z obrázků). Pracujeme s dobře nabroušeným(!) roubovacím nožem. Pro srůst je důležitý těsný styk, aby vrstvy kambia (dělivého pletiva pod kůrou) v místě řezů k sobě těsně přiléhala. U dobře srůstných druhů mají přiléhat alespoň na jedné straně (obr.).
Z mnoha způsobů štěpování a jejich variant se pro okrasné dřeviny nejvíce používá:
Roubování
* kopulací - pro přibližně stejně silnou podnož i roub (obr.).
* na kozí nožku - silná podnož, slabý roub u opadavých listnáčů (obr.).
* do rozštěpu - obdoba kozí nožky, pro velmi tenké rouby a měkká dřeva (obr.).
* za kůru - pro velmi slabé rouby v plné míze, často pro přeroubování starších stromů a za kůru s klínovým řezem roubu - ve skleníku pro jemné výhony hůře a dlouho srůstajících druhů (obr.).
* postranním plátováním - nejčastěji pro jehličnaté silné rouby a listnáče roubované pod sklem (obr.).
Očkování na spící nebo bdící očko (pupen)
* T-řezem (nebo křížovým) - nejběžnější (obr.).
* třískové - v době, kdy je málo mízy, a prstencové - starší způsob pro použití v plné míze (obr.).
* nikolování - očkování, při kterém se mezi očko a podnož vkládá slabá destička třetí odrůdy pro překonání špatné srůstnosti (nesnášenlivosti odrůd).
Na bdící (rašící) očko se provádí v květnu až červnu, na spící v červenci až září (za druhé mízy). Spící očko má jen srůst - rašení v tomto roce je nežádoucí (nestačí vyzrát). Podnože mají být v plné míze, očka odebíráme z odřízlých vyzrálých letorostů, které ihned po odříznutí zbavíme listů.
Přikájení (ablaktace)
spočívá ve spojení rostlin s vlastními kořeny a odříznutím roubu od mateřské rostliny až po srůstu. Jedna z obou rostlin se proto většinou i s hrnkem zapustí do země poblíž místa spojení, vedle druhé volně rostoucí. V místě požadovaného srůstu na obou rostlinách seřízneme několik cm dlouhý proužek kůry, obě řezné plochy se k sobě přiloží a pevně sváží. Proti narušování srůstání (pohybem větví ve větru) se místo srůstu vyváže k pevnému kůlu (obr.).
Využívá se pro dřeviny s velmi slabými letorosty (Betula pendula 'Youngií').

Pročpak si začátečník nekoupí nějakou odbornou literaturu? Roubování není žádný šamanizmus, ale nutným předpokladem je trocha zručnosti. Kdo má obě ruce levé, ať to raději ani nezkouší.

Je jedno, jestli máte nůž na roubování Belgický nebo Český,ale není jedno kdy máte rouby nařezané a jak uskladněné.Důležité je nařezat rouby v době vegetačního klidu a uskladnit je ,třeba ve volné půdě(zahrabat pod zem).Když je dostatek sněhu tak třeba u chladné zdi pod metr sněhu.Roubům nevadí tma,zima,vlhko,voda.Roubům vadí světlo a teplo.Pokud si uříznete dva,tři kousky ,vlezou se i do ledničky-ne do mražáku.Když nařežete rouby tři náruče nevlezou se do sklepa,ale na zahradu do pařeniště pod hlínu.Z jara označené rouby opláchneme a můžem použít-jsou perfektní.Samotné roubování je už jen výběr stylu.Začínáme jednoduše, kopulací a za kůru.V této jednoduchosti roubování je ta krása,NEzačínejte roubovat třeba anglickou kopulací,nebo Vás to odradí pro pracnost a neůspěch.Roub řežte na 3 až 5 oček.Roub nezavazujte lýkem,je ůzké,nepoddajné a zařezává se.Kupte si za pár korun nelepící pásku z PVC v kotouči ,na barvě nezáleží.Také budete potřebovat štěpařský vosk na zamáznutí řezné rány na konci naštěpovaného roubu. A hlavně si kupte nějakou literaturu-třeba škola ovocnáře. Pokud nemáte materiál na roubování , mohu Vám pomoci .  cca 40 odrůd jabloní                                           Na adrese: zlatuska@trnet.cz

S tím uchováním roubů jsem to psal už v mnoha diskisích. Je to velice důležité při roubování. Ostrý nůž jako břitva je druhá nutnost. Jsem tedy rád, že dokážete nůž nabrousit i na něčem jiném než na belgickém brousku. Řekněte to všem, je to potřebné.   VašekB

Asi nemá smysl psát, který způsob roubování jue nejlepší. Každý má oblíbený a osvědčený ten svůj. Já na rozdíl od předešlého mám nejraději anglickoumkopulaci - je jednodušší než kopulace normální - roub drží za jazýčky a neupadne při vázání. Roubování za kůru je snazší - není potřeba dělat dva stejné řezy, podnož však musí být o hodně silnější než roub. Velká žezná plocha na podnoži se také dlouho hojí.
   Co se týče uskladnění roubů - u jádrovin je to skoro jedno. Rouby můžete nechat ležet v zahradě na zemi pár měsíců a po namočení "ožijí" a štěpování je úspěšné. Horší je to s peckovinami. Špatně usklaněné buďto uschnou nebo vyraší, obojí se neujmou. Důležité je nařezat rouby  zavčas (nejlépe s barborkama) a co je nejdůležitější - musejí být co nejsilnější (aspoň jako tužka). U třešní nebývá problém, zato staré švestky a višně je mnohdy potřeba rok dopředu zmladit, abychom získali dostatečně silné výhony. Prototak raději roubuji kopulací - v březnu mohu ze stromu na strom, rouby jsou vždy čerstvé. Za kůru je možno roubovat peckoviny až za 2 měsíce v květu

Pane, nepsali jsme o noži ale o brousku. Nabrousit si umím nůž i na něčem jiném. Jen jsem si dovolil požádat o kontakt na někoho, kdo tyto brousky prodává, nebo je dokáže sehnat.  Ve Vašem případě jde pravděpodobně o přehlédnutí. Pavel Tomala