Stěna pana Kotyšana není nic nového. Je určitou kombinací Bouchéovy - Thomasovy palmety používané v některých ovocnářsky vyspělých státech Evropy po roce 1945. Typů ovocných stěn je celá řada. Osobně bych vám doporučoval nejprve prostudovat nějakou literaturu a pak se rozhodnout pro typ ovocné stěny. Dokonce existují i videokazety. Je třeba si rozmyslet odrůdovou skladbu, neboť ne každá odrůda se dobře tvaruje. Ideální je pěstovat v celé jedné řadě jednu odrůdu vzhledem k tvarové vyrovnanosti, což ovšem pro zahrádkáře není zrovna ideální, neboť chce sortiment. Potom ovšem musíme počítat s tím, že celá řada nebude " jak když střelí " ikdyž mnohé se dá ovlivnit. Jedním takovým typem je vybudování konstrukce s pěti dráty nad sebou výškově od sebe vzdálených 30 cm. Já jsem volil výšku prvního drátu 50 cm od země, což se osvědčilo při částečném podjetí sekačkou a při rekultivaci příkmenného pásu. Další dráty jsou již vzdáleny 30 cm. Jak již jsem uvedl je třeba volit odrůdu, podnož, vzdálenost od sebe a to v závislosti na nadmořské výšce, povětrnostních podmínkách a kvalitě půdy. Nedoporučuji používat podnož M9, neboť jak již jsem několikrát popisoval, ovoce pěstované na této podnoži má kratší uchovatelnost v přirozeném sklepě a to u některých odrůd až o cca šest týdnů. Neplatí ovšem pro skládky s chlazením a řízenou atmosferou v podmínkách velkovýroby. Pro výsadbu volíme jednoletý, nebo dvouletý štěpovanec s neupraveným obrostem ve výšce 50cm (dle volby výšky prvního drátu) Vzdálenost v řadě volíme 0,5 až 2 m. Ve většině případech jsem volil 1m. Nesnažíme se za každou cenu dokončit výsadbu v jednom roce, pokud jsme nesehnali námi vybranou odrůdu na vhodné podnoži. Je potřeba si uvědomit, že pěstování ovoce ve stěně je daleko pracnější jak ve volném tvaru, a ne všude jsou pro to podmínky.
Přeji mnoho zdaru. Milan Boštička
