Hnojení stopovými prvky

Zajímalo by mě, jestli mají nějaký nezanedbatelný vliv na vývoj a zdraví rostlin i prvky, které se běžně v hnojivách nevyskytují. Například jód, selen apod. Já zkoušel rajčata pěstované na balkóně přihnojit trochou lugolova roztoku(roztok jodidu draselného a jódu), rajčata pak neměla plíseň. Otázkou je jestli by i tak plíseň neměla. Stejně tak jsem k česneku vysypal pár tobolek prošlých tobolek selenu, měl jsem zasazený česnek konzumní ze supermarketu, ještě mi stačil i na podzim vyrazit ze země a přesto to přežil a měl i docela pěkné palice, otázkou zase je jestli by to bylo i bez selenu. Nevím, ale jak se by se tyto látky chovaly v půde, jestli neničí nějaké prospěšné půdní organismy. Co si o tom myslíte?

Obecně pro zemědělské plodiny není přítomnost selenu a jodu nezbytná. Spíš se dělaly pokusy vedoucí ke zvýšení obsahu selenu v potravinách, který má v nepatrných dávkách příznivý vliv na zdraví člověka a je nezbytným mikroprvkem (Finsko, hnojiva s obsahem selenu). Ale upustilo se od toho pro možnost předávkování. Konkrétně Evropa a hlavně její severní část má selenu v půdě málo (zalednění a potom vymytí selenu). Čína... Rostlinám musí stačit hnojivo s mikroprvky. Při normálním dávkování se půdním organismům nic nestane.

No předávkování selenem z vypěstovaných plodin hnojených selenem bych se nebál. Myslím, že by ho moc nespotřebovaly. Ještě mě napadlo, co by se stalo, kdybych zalil např. rajčata vodou s přídavkem koloidního stříbra, které ničí bakterie a plísně, jetli by jim to pomohlo proti plísni a neublížilo by to prospěšným půdním bakteriím.