Co mi v půdě chybí, že mi toho tolik hnije?

Já fakt nevím nic o tom, že by přípravky proti monilióze byly založeny na nějakých oxidech síry.

Pokud pochybujete nad fungicídním účinkem síry, zadejte si na wikipedii-sira.

Na kyselé deště byly nejcitlivější lišejníky a koukněte do sousedních vláken, co lidí znovuobjevení se neškových lišejníků v sadech (nebo na ořešáku) chce řešit jako chorobu. Bohužel, na kyselé deště byly citlivé i antagonistické nižší houby k plísním a hnilobám. Protože tyto antagonisty mnohdy nevědomky ničíme spolu se škodlivým činitelem, pak ve srovnání s obdobím před kyselými dešti je působení škodlivých činitelů významnější právě o to, jak hodně se prostor "pro invazi silnějšího" otevřel.

Sira moze potlacit niektore mikroorganizmi a naopak podporit ine. A to sira v roznych formach. Preto sulka, preto sirenie vina... Hovorilo sa, ze vplyvom priemyslu a exhalatov z priemyselnych oblastiach Polska a Ostravska mohol poklesnut rast hub v lesoch na severe s polskymi hranicami napr Beskydy, Kysuce atd. Ci sa taketo nieco aj vedecky overilo je otazka. Ci cistejsi vzduch moze za vyskyt skodlivych mikroorganizmov v zahrade? Skor nie. Potom by stacilo sa popremavat trabantom po zahrade, alebo zapalit obcas par plastovych flias a mali by sme najkrajsie ovocie a zeleninu v okoli. 

Síra určitě hraje dost velkou roli v krocení houbových chorob, dokonce jsem četl o tom, že účinkuje proti rzi hrušňové. Pokud zelí hnije v hlávce, může to být nedostatek draslíku, nedostatek síry se projevuje od starých listů jejich prožloutnutím. Ostatní kopíruje nástup a průběh napadení houbovkami v různých letech. Někdy pohoda, jindy běs. V jiném fóru něco o síře bylo...  

Vyrůstal jsem v Oslavanech, kde byla elektrárna zásobující Brno. Někdy stačilo natáhnout dlaň a chvíli koukat, jak se na ni snáší černé tečky sazí. Malá zahrada rodila více a zdravější ovoce. I já pamatuji, že v době babičky, která se o zahradu moc nestarala, se přebytky prodávaly. Dnes se kupuje.

1993 došlo k zastavení výroby elektřiny, což je větší skok, než jen odsíření elektrárny. Hlavně moje maminka vidí, že zahrada nerodí tak, jak za babičky. Meruňky a broskve odumírají, víno víc plesniví, je víc škůdců, ořechy jsou jak kuličky na cvrnkání.

Poslední 1-2 roky nedostatek síry řeším rozhazováním sádry (levná, přirozená, dodá i vápník) a síranu draselného, draslík také pochybí. Zatím se to jeví pozitivně, ukáže čas. Ale vloni ovoce padalo spíš suchem, než monilií.

U nás letos ovoce také dost hnilo, hlavně jablka...           Lída

Nojo, ale všechno nemůžeme svádět na odsíření. Bývaly doby, kdy síra v ovzduší nebyla skoro vůbec, jabloně nebylo čím stříkat a plody bývaly zdravé. Já trochu podezírám nás samotné pěstitele. Je podezřelé, že nejvíc monilie je v zahrádkách, mnohem méně (paradoxně) v zanedbaných sadech, kde nikdo nestříká. Svou roli určitě hrají nové odrůdy s kyprou dužinou (Strýmky kupodivu monilie míjí). Něco může mít na svědomí i chemická ochrana - postřiky proti padlí a strupovitosti mohou selektivně podpořit odolnější houbu. Jak se projevuje časté zvlhčování stromu při zásazích insekticidy, co říká houba na přikrmování listovou výživou, to se můžeme jen domnívat.

Domnívám se, že v sadech (a v extravilánu vůbec) je větší rovnováha.To, co zůstane na stromech či pod stromy, o to se postarají ptáci, hlodavci,zajíci a j.V zahrádkách často nikdo.Spadlé ovoce leží pod stromem a na stromě číhá kočka.Volný prostor kolem sadů rovněž poskytuje zdravější ovoce, než v udušených zahrádkách s minimem slunce.Všechno je potřeba zvažovat, i ty postřiky.Příroda dokáže vliv člověka důkladně prověřit.  AB

Doby, kdy síra v ovzduší nebyla skoro žádná si ani já, ani Vy nemůžeme pamatovat.Historické záznamy emisí o čistotě ovzduší před mnoha xxx léty nemají vypovídací, měřitelnou hodnotu.Patogeny se nějakým způsobem vyvíjely, mutovaly,mnoho rezistencí na patogény bylo prolomeno.Nedokážu konfrontovat dnešní sofostikované zbraně protivníka s životními podmínkami patogénů dlouhodobé historie.