Broskvoň z pecky

Pocházím z oblasti v severovýchodních Čechách v nadmořské výšce 268 metrů nad mořem, kde každá kupovaná broskvoň i ta sebeodolnější do několika málo let zahyne. Uvažuji tedy o jejich pěstování přímo z pecek získaných ideálně od někoho, kdo již plodící semenáče broskvoní na své zahradě má. Budu vděčný za každou zkušenost či radu zkušenějších pěstitelů.

Traduje se, že je lepší podnož vyset přímo na místo a zaočkovat bez přesazování. V tom případě zkuste kontaktovat ve Valticích pana Kostihu, který podnože pěstuje a třeba by vám ověřené podnožové pecky prodal. Nikdo vám ale nezaručí, že semenáč z plodící odrůdy bude totožný a nebo lepší, může být i kvalitou plodů nepoužitelný.

Jak se to hynutí stromku projeví -první roky roste zdravě, dobré přírustky, nebo je to trápení od začátku? Totiž jestli je to nevhodným typem půdy pro broskvoň, i semenáč z pecky je pořád broskvoň, jestli by spíš nepomohla jiná podnož. MH

nevhodný typ půdy se dá dočasně vyřešit, prostě se vykope velká díra, aspoň 1m průměru a hloubky nejméně půl metru a do ní se dá jiná, lepší zemina, kompost, hrabanka, drny, hnůj, cererit, všechno se pěkně promíchá a do toho se broskvoň zasadí. Pak bude nejméně dalších 5let čerpat živiny z této zásoby. Mnohem větší problém je vysoká spodní voda, případně jílové podloží zabraňující vsakování srážek. Walter

Nevím jak zadavatel dotazu, ale ze všech odrůd broskvoní které jsem kdy pěstoval udělal pěkné stromky jen Cresthaven a FM3. Ostatní odrůdy byly ve většině případů jen trápení od začátku a podnož byla udávaná stejná a pěstováno na stejném místě. Z nektarinek pěkně rostla Maria Aurelia než chytla šárku.

začínal jsem před 30 lety s bělomasou velmi ranou odrůdou Redwin. K ní jsem postupně dokoupil Earliglo, Redhaven, Fairhaven, Cresthaven, všechny žlutomasé se zvonkovitým typem květu. Chtěl jsem koupit ještě Sunhaven, ale prodejce mi místo něho prodal Springcrest, což jsem zjistil až za několik let. Springcrest mi pak nahradil ztrátu Redwinu. Takže broskve jsem sklízel postupně od začátku července do začátku září. Časem mi také nějaké stromky odešly, to se holt nedá nic dělat, něco jsem přikoupil, dost toho narouboval a naočkoval na semenáčky, takže nyní mám 5 Springcrestů, 4 Redhaveny, 1 Earliglo, 2 Cresthaveny a 3 FMIII. Jak už jsem psal výše, není mi jasné, proč tazatel touží pěstovat plané broskvoně s představou, že mu v jeho místě půjdou lépe, než odrůdy broskvoní. Aspoň kdyby popřemýšlel nad pěstováním konkrétních odrůd naočkovaných na semenáčích. U nenaštěpovaných semenáčů dopředu neví, jaké plody ten stromek bude mít, můžou to být pěkné broskve, ale většinou to bývají malé tvrdé nechutné broky. A nic na tom nezmění, že si pořídí pecky ze semenáčku, který má plody slušné. Walter

dost dobře nechápu, jak může jakákoli broskvoň pěstovaná v nadmořské výšce 268m do několika let uhynout. Pokud je to pravda, není uhynutí způsobeno povětrnostními vlivy, ale příčinou je něco jiného. Můžete prosím popsat, jakou půdu u vás máte, případně jak hluboko spodní vodu, jak provádíte výsadbu, čím hnojíte, jak provádíte řez, jak ošetřujete proti chorobám a škůdcům? Myslím si, že když vám hynou všechny naštěpované stromky, že s pláňaty to nebude o mnoho lepší. Já pěstuju broskvoně 30 let v Jižních Čechách v 400 mnm. Není to ideální, ale určitě mi broskvoně nehynou do několika let. Ale pootřebují hýčkat a mazlit a pak se odmění. Walter

Také to nechápu. Meruňky zde rostou, ale broskve se neudrží víc než cca pět let než zajdou. Je tu těžká jilovitá půda a místy i poměrně vlhká i když je zahrada z větší na vrcholu jednoho z menších kopců, které tvoří centrum naší obce. Protože neošetřuji proti škůdcům a chorobám dávám ze zkušenosti přednost co nejméně přešlechtěným odrůdám ovocných stromů. Proto i hledám pecky z broskvoní náhodných semenáčů, které mají díky shodě šťastných okolností chutné ovoce. Nevadí mi, ani malá pravděpodobnost, že takto vyrostlá broskvoň bude mít kvalitní plody a na velikosti plodů mi také nezáleží. Zahrada je opravdu velká a trpělivosti mám na rozdávání.

Já ty semenáče dělám taky hlavně pro zábavu, člověk má radost, že to vyklíčí a vyroste... U nás jeden sadař, který je tím živ, měl před lety nádherný broskvový sad, možná tak půl hektaru, vzrostlé stromy jeden jako druhý v dobré poloze a půda tam taky není na naše poměry špatná. Všechny ty krásné plodící broskvoně vykácel a dělá hlavně jablka nyní už i švestky a asi dobře ví proč.

Dobrý den,

mám suchý polní sad a vápenatější půdu, tak jsem řešil jestli se o broskvoně pokoušet, nebo ne. Ale po té, co jsem ochutnal broskve ze dvou semenáčků v sousedství, tak jsem se rozhodl že to zkusím. Chuťově neměly třeba na RH, ale i v loňském velmi suchém létě měly broskve šťavnaté a velmi mě chutnaly. Oba stromky ale trpí chorobami - jeden moniliozou a druhý kadeřavostí. Takže jsem letos zasadil asi 10 broskvoní z pecky. Podle info které jsem našel na několika různých diskuzních webech by měly být semenáčky více odolné suchu a nemocem a lépe snášet horší půdu. Jestli to bude pravda, ukáže čas.

Zkuste zadat do vyhledávače heslo "broskve z pecky" a najde to mnoho příspěvků na různých diskuzních fórech. Mě nejvíce zaujal příspěvek pána z diskuze na na tomto webu, který psal, že má 40 broskvoňových semenáčků a že má dva měsíce v roce broskve. A když stromek odejde, tak ho prostě nahradí jiným a jede se dál.

Broskvoním zdar.

Míra.