|
Skladování brambor
|
|
|
|
Předchozí příspěvky | 1, 2, 3, 4, 5
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.63 (?), 8.8.2014 16:24
Verim, ze nekdo spotrebuje 50 kg mesicne, ale je to podle mne vyjimka, obvykle je pro 2 clennou domacnost spis cca 10 kg mesicne (i mene, kdo ma rad knedliky). Takze 1/2 sni pani tazatelka do Vanoc a 1/2 pulku bude mit problem v mrazech uskladnit. V mistnosti (napr. kotelna), kde neni vhodna vlhkost, brambory podle mne vyrazne vadnou a nejsou ke konzumaci nic moc. J.R.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 109.116 (?), 8.8.2014 17:03
No, když to tady letmo pročítám, poradil bych paní tazatelce, která si s láskou vypěstovala vlastní brambory, mnohem chutnější, než ty kupované a nemá je kde solidně uskladnit, aby se poptala u dobrých sousedů, jestli by jí nemohli ty necelé dva pytle brambor ve vlastním sklepě přes zimu uložit. A zajít si tam zhruba 1 x za 14 dnů s košíkem by taky snad nemusel být takový problém. Připadá mi to jednodušší, než kutat nějaké jámy, krechty, či stloukat nějaké izolační bedny.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 8.8.2014 15:17
mám výhodu, mám stodolu.
po vykopání jednotlivé odrůdy hlízy rozložím v jedné vrstvě na mlat, aby do druhého dne povrchově zcela oschly a do tří dnů z nich opadalo i případné nalepené bláto. Když potřebuji mlat na další odrůdu, tak brambory přeberu na poškozené, nepoškozené a malé do lísek nebo rašlových pytlů. V lískách nebo pytlech jdou do nejtemnějšího kouta stodoly, kde vydýchávají další měsíc/dva. Jsou tam i při prvních ranních mrazech (venku), jen je přehodím celtou proti průvanu a ony si udrží po celý den průměrnou teplotu kolem 5°C. Nakonec někdy na přelomu října a listopadu jdou do sklepa. Z hlediska tmy je lepší, když stínící celta neleží přímo na bramborách, ale je pod ní odvětrávaná mezera.
No v kůlně je nechte asi dokud budete mít zajištěnu teplotu nad 2°C. Pokud je v kůlně v září a říjnu teplo, není od věci nechat brambory u severní fasády domu či kůlny v lískách a přikryté celtou (nebo 3 vrstvy lněného prostěradla stačí, aby RedAnna nezezelenala).
I v plynové kotelně není všude stejná teplota, na styku venkovní zdi a podlahy bude nejchladněji...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 8.8.2014 15:53
oprásky to jsou heské, lidská vynalézavost je bezbřehá, ale nejlépe se v našich zahrádkářských podmínkách zakládá krecht ve vyházeném pařníku.
1) pletivo proti hlodavcům pod "dnem" je tam stále i pro dobu používání jako pařník
2) jámu musíte stejně vykopat, aby jste tam dali novou organickou hmotu
3) slámu pod i nad skladovanou zeleninou využijete při zakládání pařníku
4) když něco schnije, hodíte to na druhý konec kde není krecht a je "uklizeno"
5)...
x) nemusíte každý rok přemýšlet "kam s ním"
Přesto všechno považuji krecht za poslední možné řešení...
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
host - 96.54 (?), 8.8.2014 17:50
Pane Stando, vehementně jste doporučoval tu vaši kysnu, já jako jednu z možností krecht. Jasně jsem psala, že se tak brambory i konzumní skladovaly! Naše další diskuze už nebyla o doporučení, ale byla to diskuze o věci. Nedalo mi to a zavolala jsem třem pamětníkům, jestli si to pamatuji dobře. A! - při větším množství brambor se udělal rygol asi 60 cm hluboký, metr široký, sláma, na to brambory, sláma a zemina. Vždy se obebralo množství tak na tři týdny a zas se to zakrylo. Pokud se skladovalo tak nějak kolem dvou až tří metráků, do krechtu se dávaly s příchodem mrazů (předtím uskladněny v kůlně, ve dne přikryté, na noc se odkrývaly), dělala se díra tak metr na metr, hloubka kolem 60 cm a dál stejný postup. Stejně skladovali brambory jezeďáci a to přímo na poli.
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku Připojit reakci
|
|
|
|
|
Pokračování této diskuze (další příspěvky) | 1, 2, 3, 4, 5
|
|
|
Nápady na zahradu, které vás udrží venku celé léto
Pohled na rozlehlý prostor za domem by vás měl přimět přemýšlet o nápadech na zahradu. Zadní část je...
Rostliny, které byste nikdy neměli pěstovat společně
Ať už jste začínající nebo zkušený zahrádkář, pravděpodobně znáte doprovodnou výsadbu, tedy výsadbu ...
Jedlé půdopokryvné rostliny, které dodají barvu vaší zahradě
Půdopokryvné rostliny mají v krajině mnoho výhod – mohou potlačit plevel, omezit erozi na svaz...
Nejlepší doprovodné rostliny pro rajčata, aby se jim dobře dařilo
Pokud uvažujete o pěstování rajčat na zahradě, možná byste měli zvážit pěstování doprovodných rostli...
Chutné domácí sirupy pro přípravu těch nejlepších limonád!
Jaro je v plném proudu a pojďme si říci, že taková vychlazená domácí limonáda, kterou si vychutnáte ...
|
|
|
|