Taky si nejsem jistý, kolik spraše je na velkých rovinách, které v krajině vyválcovaly řeky. Tuším, že na většině z nich je podkladem pískový sediment a na něm ta černozem.

Asi to nebude všude stejné. V loňském roce jsem měl na starosti stavbu středně těžké (dvoupatrové) budovy 500 metrů od dolního toku Dunaje. Na nezemědělské půdě. Horní vrstva černozemě (cca 30 cm) ležela až na pětimetrové vrstvě spraše, která se musela také odtěžit. Je příliš stlačitelná. V jiné zemi jsme stavby na spraši řešili hlubokými piloty. Na zahradě (asi 10 km od Dunaje) mám pod černozemí spraš, pak pískospraš, pak jílospraš a až 20 m hluboko začínají nepropustné vrstvy. Černozemě na Ukrajině i ve Francii jsem taky viděl, ale nevrtal ani netěžil. Vím jen, že silné sloje černozemě bývají v údolí (spláchnutá ornice ze svahů). Silně proschlá černozem není úplně černá. Bylo by zajímavé prohlédnout vzorek pod silným mikroskopem a analyzovat ten tmavý pigment.