Až do doby, kdy se v květináčích objeví nějaký problém s houbovými chorobami, není důvod měnit jejich obsah. Při péči jakou rostlinám věnujete a střídání kultur v nádobách, se neprojeví půdní únava. Měl byste na podzim pečlivě vybrat kořenový bal vysazených rostlin. V zimě nechat nádoby vymrznout. No a ubývající organický podíl pravidelně nahrazovat novým. Osobně bych pod rajčata přimíchal spíše kompost a nějaký rašelinový substrát (českého původu), aby živiny ze substrátu vhodné zejména pro růst (N) byly přístupné začátkem sezony, neuvolňovaly se až déle jak je to běžné z čerstvého hnoje (i když je sušený, granulovaný). Hrášek klidně píchněte do rohů nádob, doporučil bych buď ten ze sáčku na vaření, nebo odrůdu Kudrnáč. Nepnou se, nebudou vysazeným rajčatům, vyšším paprikám překážet. Dobrou službu nejspíše odvede i lichořeřišnice - je to hezké a jedlé. Dají se zpracovat listy, květy a též plody. Mladé se nakládají do soli na jako-kapary. V domácnosti využijete i aksamitník mexický, pro oživení a pestrost lze v rozích, na okrajích nádob vysadit bazalku, saturejku, vysít kopr, kerblík, rukolu, petrželku naťovou,... vysadit na léto šnitlík k rychlení, pŕ, cibuli sečku. Nebo si do rohů dát různé saláty, do nádob, kam nedáváte gran. hnůj na jaře vysít ředkvičku. I ta pestrost pomůže s udržením zeminy v pohodě. Vzhledem k tomu, že nemám zkušenosti s mykrorhizními přípravky, napíšu jen že existují. Dobrou službu odvede i Polyversum v zálivce, před výsadbou.