Sorry, ale tohle je fyzika základní školy. Vzorec pro hydrostatický tlak je phyd=h*ϱ*g, g je tíhové zrychlení, tedy konstanta, ϱ je hustota kapaliny, tedy v našem případě také konstanta a h je výška sloupce kapaliny. Jak vidíte, nikde tam nefiguruje průměr trubky nebo hmotnost vody. Je to klasický chyták do písemky, viz obrázek - tlak u dna je ve všech nádobách stejný, protože i výška hladiny je všude stejná.
To také vysvětluje, proč všechny čerpadla udávají sací výšku kolem 7-8 metrů. Tlak na vodní hladinu ve studni je totiž 1 atmosféra. Kdyby čerpadlo udělalo nejnižší možný tlak 0 atmosfér, tak rozdíl tlaku je maximálně ta 1 atmosféra (0 v trubce na povrchu, 1 v trubce ve studni). Takže h = 105 / (103*9.8). Když to spočítáte, vyjde Vám něco kolem 10 metrů. Voda při nízkém tlaku začíná vařit při pokojové teplotě, takže všechno co by čerpadlo nasálo by byla jen studená vodní pára. Navíc většina čerpadel potřebuje na sání nějakou rezervu, pár metrů do toho teoretického maxima 10,2 metru nebo kolik to vyšlo. Proto je prakticky dosažitelných cca těch 7-8 metrů, myslím, že u nejlepších čerpadel jsem viděl až kolem 9. Naopak, tenká trubka na sání způsobí při proudění kapaliny tlakovou ztrátu a tím z těch teoretických 10 metrů ještě něco ukradne. Nejlepší sání je dostatečně "tlusté" sání.
