Hustý, zelený pruh v trávníku

Dobrý den, mám taký malý problém... Loni jsme dostavěli RD a těsně před zimou (říjen) jsme srovnali zahradu a zaseli trávník. V rohu zahrady jsem uvažoval se stavbou zahradní boudy. Proto jsem si k ní v zemi přivedl elektriku a vodu. Kabel a hadici jsem dal do žluté drenážní hadice průměru 10cm (to bylo myšleno jako husí krk) a před rovnáním zahrady bagrem zakopal. Nyní je tato hadice cca 80-100cm pod povrchem. Na přiloženém obrázku je vidět, co se stalo - v místě hadice je tráva brutálně hustá a krásně zelená. Jinak tráva trochu žloutne a moc hustá není (fleky bez trávy jsou způsobeny asi pozdním výsevem těsně před zimou. Tyto fleky už jsou dosety a tráva zde již pomalu vzrůstá.) Drenážní hadice bohužel nefunguje jen jako husí krk ale bohužel i v metrové hloubce k sobě zřejmě stále stahuje vodu. Nebo může být hustší a zelenější trávník způsoben tím, že v hadici, která začíná a končí nad zemí může volně pohybovat vzduch který v tomto místě může trochu provzdušňovat trávník? Vzhledem k tomu že je opravdu cca 1m pod terénem tak mi toto přijde jako blbost. No a můj dotaz zní: jak by se dalo zamezit stahováním vody k hadici (zamezení drenážních schopností)? Radikální řešení je hadici vykopat a nechat elektro kabel a hadici jen volně ve výkopu či drenážní hadici obalit třeba igelitem aby vodu dále nestahovala. Jenže do tohoto se mi vůbec nechce. To bych rozprasil opět celou zahradu :-/ Napadlo mě také zkusit do hadice pod tlakem (ale nevím jak) něco nalít. Třeba nějakou řídkou cementovou kaši, která by tam zaplnila volný prostor a ztvrdla. Neporadí prosím někdo jak toto pořešit?

Prostě tam ta tráva má loepší podmínky. Připomíná mi to přísloví: "Jednooký mezi slepými králem". Vy byste chtěl tomu jednookému vypíchnout i to zdravé oko... a celá plocha bude stále stejně neduživě zelená (hlavně že bude stejná).

Jděte opačným směrem: hnojte, vertikutujte, zalévejte...

Josef.

Zdravím Vás a děkuji za názor. Myslím ale že přirovnání k vypíchnutému oku není zcela na místě. Myslím totiž, že pokud drenáž bere vláhu okolnímu porostu tak zvýšená závlaha a hnojení stejně nepomůže. Rozhodně to není tak, že bychom se o trávník nestarali (zavlažujeme ho 3x denně).

Drenáž by logicky nejvíce vody vzala právě tomu pruhu, který je nad ní, ale - paradoxně - ten je nejzelenější. Odvodem vody drenáží to nebude.

Je to tím, že při kopání el. + dren. jste zhutněnou zem po stavbě právě v tomto pruhu nakypřili a tím jste trávě vytvořili daleko lepší podmínky, než má okolní trávník, založený na utužené, neprovzdušněné a všelijak devastované půdě ze stavby.

Chcete mít všude tak pěkný trávník, jako na tom pruhu? Pak udělejte to samé, co jste udělali tam: hloubkově zkypřete celý půdní profil a hlavně ho už nijak nezhutněte.

Zavlažovat 3* denně také není to pravé ořechové. To zase vyplavíte všechny živiny.

1. Udržujte trávník přiměřeně vlhký.

2. Doporučil bych podpořit biologickou mikrobiální sloýžku v půdě - mykorhizu, třeba přípravky Polyversum, Supresivit, Symbiom (nebo jeho "bratra" na kterého si nemohu vzpomenout a je určen přímo na trávníky), použijte do zálivky třeba Lignohumát anebo řasové výtažky... anebo jak někdo tady na fóru taky radí kal z jezírka - po něm že trávník roste jako divý (ovšem, pokud už na zahradě máte jezírko)

3. Zmiňoval jsem se o vertikutaci; chtělo by to spíše hloubkovou aerifikaci třeba jen svépomocným "laickým" způsobem pomocí rycích vidlí...

4. Trpělivost.

Josef.

Ta drenáž je moc hluboko na to, aby měla takový "zaostřený" (nevím jak to nazvat) vliv na svrchní vrstvu. Taky si myslím, že to bude prokypřením a možná i tím, že se do svrchnějších vrstev půdy dostalo něco, co trávě na zbývající ploše chybí (dusík, železo, bór...). Prokypření zbytku pozemku do hloubky 80 cm je ovšem silná káva. Asi to chce "dopřát" okolnímu trávníku a po roce se to možná srovná. Jiné řešení je založit trávník znovu na jednotném substrátu. Já mám sama přes dvůr tmavý pruh trávy v místě, kde byla začátkem dubna pouhé dva dny položená hadice (čistá). Je tam pořád, i když byl trávník několikrát sečen. Jsou to někdy věci mezi nebem a zemí... Zuzana

Děkuji za hodnotnou radu, která má logiku. Nicméně Vám popíšu jakým způsobem jsme dělali zahradu. Začali jsme tak, že bagr (velký těžký čtyřkolový CASE, žádný lehký traktorbagr) udělal cca 50cm hlubokou rýhu pro "drenáž", poté jsme do ní drenážní potrubí ve kterém byla již i hadice na vodu a elektrokabel uložili a zahrnuli. Poté se po celé délce bagr několikrát projel a opět se doplnila hlína do roviny. Poté bagr všude navýšil terén cca o 30-50cm (dle požadovaných sklonů). Poté bagr vše uhutnil svou váhou (jezdil sem tam a posouval se po šířce pneu až zhutnil rovnoměrně celý pozemek). Poté jsme již rozhrnuli traktorbagrem po celé ploše cca 10cm hlíny a poté zlehka uválcovali aby to ještě trochu slehlo. No a poté se již jen hrabalo, vybíralo kamínky, rovnalo podle 5m hliníkové latě do úplné roviny a nakonec zaselo a uválcovalo. Jinak všechna navezená hlína je kvalitní ornice (žádný jíl) a na stávajícím terénu byla také ornice. Nyní už vím, že jsme to s tím hutněním asi trochu přehnali. :-/ Z mnou popsaného popisu, který jsme zvolili je patrné, že v místě "drenáže" zemina určitě není nakypřenější či lepší. Proto mi to hlava nebere, čím to může být. Jinak klasická drenáž s odvodem by samozřejmě vodu z tohoto pruhu odváděla, to máte pravdu. Ale jelikož začátek i konec hadice je vyveden nad zem, vodu ta drenáž může stahovat pouze k sobe a poté se vní a kolem ní hromadí voda a možná proto je ten pruh tak zelený a hustý. Ale v takové hloubce mi to je divné. A co varianta že v drenáži proudí vzduch, který tu zeminu provzdušňuje? I když v tak velké hloubce mi to přijde také nesmysl. Něčím to ale být musí.

Ještě jsem zapomněl na vysvětlenou proč zavlažujeme 3x denně. Jak je vidět z fotky, v trávníku jsou prázdná místa, která jsme nově zaseli (tráva již malilinko vykukuje). Proto zavlažujeme tak často, neboť jak všude píší "Semeno by nemělo vyschnout a mělo by být stále v mírném vlhku." Jen jsme ho ještě vůbec nehnojili (což by potřeboval). Mám strach ale o tu malou čerstvě vykouklou trávu abychom ji nezničili. Nicméně toto nám neřeší magický pruh v trávníku. ;-)

Zdravím,

ten zelený pruh je opravdu záhada, dle toho, co jsem četl, tka jste vlastně 50cm vrstvu dělal už nezávisla na té drenáži, ale je možné, že se tam může soustředit vlhkost, aŤ už závlahou nebo spodní voda, cokoli. Ostatně podle barvy je vidět, že onen pruh má daleko více živin. Takto vypadá můj trávník, když jej pohnojím.  Pohnojené je krásné tmavě zelené a tam kde se jelo kolečkama nebo vynechalo, tak je barva světlejší.    

 Dále, s těmi holými místy...  Stává se mi to třeba když přijde jaro a krtci a hryzci udělají své.. Holé místa trošku pokypřím, pohodím osivem a navrch dám ještě směs substrátu, aby byla semena schována... Kropím jak se podaří, 2-3 týdně a i v těchto vedrech tráva vyroste. A kropit doporučuji brzo ráno a nebo až večer, kdy slunce nemá tolik intenzity.  Také nechávejte trávu přes parna dělší, aby nedostávala takový záběr.

Snad se vám podaří dostat souvislý travní porost... :)

Též vás zdravím, máte pravdu, je to opravdu záhada.:-D Pochopil jste to správně - drenáž se dělala před celkovým navýšením zahrady. Tudíš by trávník měl mýt všude stejné podmínky (o naskypření půdy v místě potrubí nemůže být řeč). Že by to ale stahovalo k sobě povrchovou vodu, to je mi divné v takové hloubce. No a spodní vodu máme dle geologického průzkumu cca 1,2m, pod původním terénem. Tedy ještě asi 70cm pod drenáží. Každopádně kdyby to nějákým záhadným způsobem tahalo spodní vodu a mělo to vliv na vrchni vrstvu tak bych tento systém bejval udělal po celé zahradě :-D A k těm holým místům... tam je již malinkatá tráva vzrostlá. Tak snad se to zacelí. Ono by to chtělo pohnojit. Myslíte, že můžu hnojit i takto mladou trávu? Nebo s hnojením raději počkat až tato travička trochu zesílí? Jinak kolega mi tu radil hloubkovou aerifikaci alespoň vidlemi. Mě by se líbilo udělat dvě dřevěné destičky cca 30x40, do nich nabouchat hřebíky, přivázat je k botám a postupně a pomaličku projít celý trávník. Jestli to není blbost, jak nahusto musejí být ty hřebíky a jak dlouhé mají koukat (jak hluboký případně jaký průměr vpichu by měl být aby to mělo alespoň nějáký smysl).

Takové "botky" se i prodávaly. Jejich nevýhodou ale je, jejich hroty jsou příliš krátké a tenké. Delší a silnější hroty by totiž člověk (i vyvinutější) vlastní vahou do půdy nezatlačil. Profíci (třeba na fotbalových hřištích) používají velmi těžké válce s dutými hroty, které vyhazují takové špunty zeminy. Pro našince je to ale moc drahé a velké zařízení (připojuje se za traktůrek), takže zbývají rycí vidle. Já je zapichuji tak, že mezi jednotlivými vpichy je méně než 10 cm. Na vidle se postavím celou vahou. Pak pískuji a dávám tenkou vrstvu rašeliny. Popsaný proces ale dělám na podzim. Nevím, jak by tráva teď reagovala na sluneční úpal. Ještě před dvěma lety (dále jsem po nich nepátrala) byly k dostání aerifikační vidle se dvěma dutými hroty, které údajně také měly vypichovat válečky půdy. Nedovedu si ale představit, jak dlouho by to s takovými vidlemi trvalo. Pokud jde o hnojení, bude jistější použít nějaké zásobní hnojivo, které sice vyjde dráž, ale používá se méně často a živiny se z něj uvolňují postupně, takže nehrozí přehnojení nebo popálení.