Podzim je definován astronomicky ale také bioklimatologicky. Ten astronomický je na celé severní polokouli (a opačně na jižní polokouli) všude stejný a jeho definici zná už dítko základní školou povinné (od rovnodennosti po slunovrat). Ten bioklimatologický pro mírné humidní pásmo dříve také v čechách podvědomě znali všichni = když jse jdou pouštět draci na strniště (tj. po sklizni obilovin začíná a skončením setí ozimů končí). V itálii a španělsku ten bioklimatologický podzim začíná i končí jindy než naopk třeba v Norsku (ale i třeba v nížině × na hoorách). Proto se také doby zralosti častěji udávají relativně k bioklimatologickému mezníku než astronomicky (1. až 9. třešňový týden, +20 dní před/po Redhaven,...).

Podzimní hnojivo se dává v první 1/3 bioklimatologického podzimu.
Paradoxem je, že v tropickém pásmu (mezi obratníky) nejsou bioklimatologicky 4 roční doby definovány (a tudíž tam není ani bioklimatologický podzim)

Hlavně ale jsem nepsal to co jste do slovenčiny přeložil jako "nemá vôbec obsahovať dusík", ale to, že pokud obsahuje nitrátový dusík, mělo by ho být jen tolik, aby jej porost využil do konce vegetace.

Termín "zvrhávání fosforu" jsem si nevymyslel, jde o oficiální terminus-technikus v oblasti výživy a hnojení rostlin. Jistě víte, že historicky od dob, kdy se zaorával hnůj se tak děje ob rok a je vystřídán vápněním v mezidobí. Tj. rostliny první trati měly snadno dostupný fosfor a rostliny druhé trati umí využít i fosfor "odložený do zásoby" (hůře dostupný zvrhnutím). Pokud někdo hospodaří na černozemi, je množství dostupných živin takové, že se v tom drobná chybička schová. Pokud někdo hospodaří na písčito-kamenité mělké půdě, pak i sebemenší chyba může být velkým plýtváním.

SfK.