OK  - Tomáši, těžká vlhká půda je skutečně limitující a vytváří teritorium náchylnějším k houbovým chorobám obecně.  Nejsem schopen posoudit jak to je s drtičem, zda zde souvislost existuje, či nikoli. Je možné, že souvislost je stejná, jako statisticky vyšší kojenecká úmrtnost dokumentovaná v sedmdesátých - osmdesátých letech v anglických chudinských čtvrtích - pokud jste ji dali do vztahu k počtu televizních antén, byl zde jasný korelát - více antén, vyšší úmrtnost(byl to samosřejmě nesprávný vztah, ti co měli antény byli sociálně slabí a neměli na kabel, úmrtnost tedy s antenami nesouvisela).

Bez ohledu na počasí a vypálený trávník v horkých letních dnech, po většinu roku je jílovitá půda mokrá a méně vzdušná - ideální teritorium pro houbové vegetace. Což je často patrné po zimě - v trávníku někdy  vznikají "čarodějná kola" -tj, mykotická vegetace, která se projevuje jako světlý, rozšiřující se kruh špatné skomírající trávy s jasnou hranicí. 

A tak, jako prevence a boj s houbovými onemocněními trávníku platí jediný režim - půdu zlehčit,  ideálně pískováním, eventuelně výměnou zemin za písčito -hlinitý substrát. Je opravdu lhostejné, že v létě dokáže tato lokalita vyschnout.

Na to, aby houby a plísně vegetovaly v určité lokalitě, potřebují PRIMÁRNĚ určitý typ půdního substrátu. Změňte jej a houbová onemocnění budou mít velmi nevhodné podmínky pro svůj růst. Je to fakt, na kterém nic nezměníme subjektivními dojmy.