Po přečtení všech příspěvků na téma "želvy v jezírku" jsem se rozhodl napsat něco o svých zkušenostech s vodními želvami.
Na letošní jaro (2010) jsem naplánoval podstatné zvětšení zahradního jezírka. Již jsem s tím počítal, takže jsem už v loňském roce (2009) nakoupil některé druhy ryb (jesetery, veslonosy a vyzu velkou), které by se do stávajícího jezírka v žádném případě za pár let nevešly a letos po zmiňovaném zvětšení jsem pokračoval směrem ke koi kaprům, sumcům zlatým, perlínům, jesenům, ostroretkám a dalším potvůrkám, jako jsou raci a želvy. Já, než se do něčeho pustím, to dělám tak, že v zimě, nejlépe k vánocům, si nadělím odborné knížky. Tentokrát to byly knížky o " vodě v zahradě", "racích", "želvách"a "správě domácích sítí", protože jsem se chtěl také naučit pracovat s ip kamerami. Začal jsem nejdřív jednou ip kamerou, ale v současnosti jich mám několik. Někomu to jistě bude připadat jako úchylka, sledovat ryby kamerami, když se na ně mohou dívat přímo, ale mohu Vás ubezpečit, že to je pohled ze zcela jiného soudku a dá se praktikovat jak v létě, tak i v zimě v mrazu a vánici (no kdo by seděl u jezírka při -15 že?) a dá se to digitalizovat a posílat na WEB. Ale abych se dostal k želvám.
Letos začátkem léta jsem začal sledovat inzeráty typu "daruji vodní želvu" a také jsem si jeden poptávací podal. Nebudu zmiňovat podrobnosti, ale v současnosti mám více než deset želv nádherných a dvě žlutolící. Jak mi je lidé vozili, pouštěl jsem je postupně do svého jezírka. Dnes si uvědomuji, že jsem si mohl pěkně nadělat do bot, protože jak zjišťuji, želvy z různých zdrojů mají různé manýry a mohou být také napadeny nemocemi a je nutné je dávat do karantény, podobně jako ryby. Naštěstí se všechny těší výtečnému zdraví a po letním slunění, které je pro želvy mimochodem velmi prospěšné, se oddávají zimnímu spánku ve sklepě.
Zimování.
Rozdělil jsem je do několika skupin do kádí na maltu koupených v Baumaxu, v kterých mají vody jen tolik, aby byly ponořené ale přitom se mohly s minimálním úsilím nadechnout když potřebují a při tom se vzájemně nerušily. Tím je víceméně zaručeno jejich přežití, protože mají klid a stálou teplotu bez výkyvů. V přírodě to je totiž někdy jako na houpačce, tak neriskuji zimování v jezírku i když není celé zamrzlé (malé čerpadlo čeří hladinu a udržuje ji v jednom místě nezamrzlou) - video. Co se týká dýchání, tak doma ve sklepě se mi sice občas nadechnou, ale to jen proto, že nespí zas tak tvrdě jako venku. Na dně jezírek a rybníků je chladněji, takže hluboce spí a dýchají jen kůží a kloakou. To jim stačí. Kdo má jen jednu želvu, může pro ni zabrat jeden foch na zeleninu dole v chladničce (ne v mrazáku). Nesmí se tam ale dát najednou, musí se ochlazovat postupně, aby se stihla vyprázdnit, takže jak vidíte, bez sedmého schodu ve sklepě se stejně neobejdeme. Asi by to šlo udělat po letnění želvy v jezírku v době, kdy už se želva přirozeně zazimovala a spí na dně. To by přenesení do chladničky asi ani nezaznamenala. Kdo nemá podmínky, ať raději nezimuje.
Potrava.
Želvy nádherné jsou spíše masožravé. Já jsem jim dával srdíčka, jatýrka a kuřecí maso, ale nejlepší je pro ně čisté rybí maso, nebo živé ryby (můžete je praštit). Živá rybka je zabaví a posléze i nasytí. Také jim můžete chytat slimáky. Dost si je pochvalují a ušetříte za maso. Samozřejmě také žerou granule, které házím rybám. Čím je želva starší, tím víc přechází na rostlinnou stravu. Ožírá proto vodní rostliny a často je ničí jen tak pro zábavu. S mými lekníny to letos nedopadlo dobře. Sice jsem jim do jezírka házel listy pampelišek, salátu a jiných rostlin, od leknínů jsem je ale neodlákal. Naštěstí masa bylo dost, tak mi ryby nechaly těměř napokoji. Na tomto videu můžete vidět, jak jim chutná pangasius. Skoukněte to celé! Mám jezírko dost velké (35 kubíků) ale to je, jak jsem vypozoroval, dobré jen pro ryby. Želvám vyhovuje a stačí malé a mělké. Zaprvé je o nich lepší přehled a údržba je také jednodušší. Proto jsem se rozhodl umístit je na jaře do nově budovaného čistě želvího jezírka. Hloubka je asi jen půl metru a plocha i s mělčinami plných rostlin k sežrání je asi tak 8 metrů čtverečních. Postup budování i provoz budu fotit a výsledky na jaře pošlu na svůj web. Ryby tam mít nebudu a když ano, tak jen jako krmivo. Občas je potřeba se ve velkém jezírku zbavit nějakého toho plevele, tak jim udělám radost. Jak jsem už zmínil, těsně před setměním leze po každé zahradě spousta výborného želvího krmení. Moc to ale nepřekrmujte, jinak se Vám brzo zkazí voda. Asi by bylo nejlepší je večer posbírat, dát je pod nějaký lavor, zatížit ho, aby neutekli a krmit až v poledne. Ono stejně není potřeba krmit želvy každý den. Já jsem je krmil masem asi tak jednou za 3 dny, nebo jednou za týden. Do toho totiž kromě rostlin také zobaly rybí granule a to se nedá evidovat. Každá želva je trochu jiná osobnost, tak se jim snažte porozumět a dejte jim co chtějí.
Jezírko pro želvy.
Jezírko může mít mělčinu s rostlinami k jídlu, avšak musí mít také hlubší vodu, aby si želvičky mohly zaplavat a také kde se schovat kvůli pocitu bezpečí. Stačí klidně půl metru. Co je ale nejdůležitější - nějaká vyvýšenina, na které se mohou slunit.Ve velkém jezírku jsem měl takový plovák z PU pěny a netkané textilie potažené sítí proti krtkům, aby se jim dobře lezlo nahoru. Vzorek videa je zde a zde. Jestli nechcete, aby želvy utekly, musíte jezírko, nebo celou zahradu dokonale oplotit. U mě ta druhá možnost nepřichází v úvahu. Okolo celého jezírka jsou obrubníky zapuštěné do země a nad nimi do výšky půl metru okrasné pletivo kombinované s jemnějším ptačím pletivem potaženým zeleným plastem. Horní okraj je ohnutý směrem dovnitř. To by překonat neměly. Rozhodně se nebojím zkaženého estetického dojmu z toho, že to nevypadá jako čistě přírodní, protože na estetiku mám to větší jezírko a stejně i to mám trochu oplocené kvůli kočkám. Tento pro mě zcela nepodstatný nedostatek je bohatě vyvážen pohledem na ty spokojené rošťandy skotačící ve vodě a opalující se na břehu, nebo ostrůvku. Je dobré jim vytvořit také písečnou pláž s hloubkou písku 20 cm, do kterého podle potřeby mohou naklást vajíčka. Celé želví jezírko je nejlepší umístit na plné slunce, protože želvy slunce milují a v jejich případě se nemusíme bát přehřátí, jako u ryb - video. Aby se tolik nekazila voda, používám již zmíněnou kořenovou filtraci. Čerpadlo odsává pročištěnou vodu od kořenů rostlin sbíranou drenážními (žlutými) trubkami do plastové jímky a odtud ji čistou chrlí na hladinu jezírka tak, aby se voda co nejvíce prokysličila. Ty drenážky jsou zasypané říčním kačírkem a v něm rostou vodní rostliny. Když to nebude stačit, tak není problém jednou za čas vodu odkalit, nebo celou vyměnit. Rozhodně zapomeňte na to, že Vám vodu vyčistí šneci nebo škeble. Šneky želvy hned sežerou a škeble jsou chráněné. Voda by byla čistá jedině kdyby tam škeble byly nahusto, ale to se jaksi vylučuje s chovem želv. Také by se bez rybky hořavky duhové neměly šanci množit a postupně by vymíraly. A vodní šneci všeho druhu žerou raději všechno ostatní a řasy si nechávají až na konec. Prostě se nemůžete spolehnout na nic jiného, než na sebe, ale zvládnout se to dá a výsledek stojí za to.
Jarda Slatiňany.
