Doma dělané filtrace



host - 4.7 (?)
7.2.2014 9:16

Akvaristi ziviny intenzivne sleduju. Paradoxne, podla nich vela zivin je rovnake zlo, ako malo zivin. Ide o rastlinne akvaria. Ak neprihnoja, dochadza k postupnemu odumieraniu rastlin, alebo len casti, potom rastu amoniaku, rastu organickych produktov a tieto su superpalivo pre riasy (ale nie pre rastliny). Riasy maju zrazu navrch, rastlinam sa vodi zle a riasy rastu. Myslim si, ze toto moze byt aj problem v jazierkach. Pomerne velke denne davky hnojiv (ale len v poctivo-oxidovanej forme, nitraty soli, mozno trochu siranov, vela draslika, minimum fosforecnanov, stopove prvky) sa pridavaju do tzv. rastlinnych akvarii. A ziadna riasa tam nie je. Este to prebublavaju aj CO2. Vraj ak sa dari rastlinam, nikdy sa neobjavuju riasy. Jazierko je vsak ine. Viac necistot prichadza z okolia, podstatne vacsie davky svetla, mensia ucinnost filtracie.  

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

   Předchozí příspěvky  |  <  16,  17,  18,  19,  20  >   
                  
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 6.2.2014 14:23

Dovolím si trochu nesouhlasit.  Množství narostlé hmoty je z mého pohledu velmi důležité, zásadně, a jevilo se jako jedno z mála "objektivně měřitelných" kritérií k hodnocení přírustku biomasy.
Z mechanického znečištění jsme měli také na začátku testu obavy, a proto jsme zkoušené nosiče biomasy (filtrační materiály) připojili za bubnový filtr se 60 mikronovým sítem.  Nic učinnějšího nemám - přikládám fotku.
Jezírka, ve kterých test probíhal, by asi většina lidí označila jako čistá, a žádné "okometrické změny" jsme nepozorovali. To je totiž také kámen úrazu všech podobných měření - jak v tak otevřeném systému jako je jezírko zjistit opravdu změnu. Pozorováním? To jde fakt těžko, je to silně zatíženo subjektivním vnímáním toho kdo měří.  Musíte mít nějakou předem danou metodiku, a ta co jsme zvolili, se běžně používá v čistírenských technologiích už po léta.

K Vašemu návrhu testu - před lety jsem to viděl stejně jako teď Vy.  Proplachovat nějakou (předem přesně změřenou "špinavou vodu") a měřit po nějakém čase úbytek živin - přesně jak píšete. Ale časem jsem nacházel několik ale, které mi trochu rozházely hračky.
První ale - píšete o 5 vzorcích. Nedovedu si představit, že bych dokázal udržet stejné parametry ve třech jezírkách, natož v pěti. V areálu máme několik nádrží, a ty i neprimitivnější údaje chemismu vody jsou v každém jiné. Jsou to živé jezírka, a tvrdit, že je dovedeme ovládat je docela zpupné tvrzení...
Druhé ale - Porovnávali by se koncové obsahy živin. Jakých? Dusíku? Už těch je několik forem. Fosforu? Totéž, možná celkového. A tím to končí? Myslíte, že činnost bakterií se soustředí jen na tyhle dva prvky? A zrovna na ty, které se dobře měří? To je přeci u tak komplexního systému jako jezírko hloupost.
Třetí ale - co když byste změřil tytéž zbytkové hodnoty ve vodě, ale na každém nosiči by bylo okometricky výrazně jiné množství biomasy.? Opravdu pak budou různé nosiče fungovat stejně?
Čtvté ale - kde je psáno, že kinetika činnosti biomasy bude stejná za měnícího se koncentračního tlaku zkoumaných živin. Nedojdou nakonec zbytkové hodnoty na stejnou úroveň u všech nosičů?
Našel bych další ale, a každé z nich mi nabourá hodnocení měření. Některé více, některé méně. Ale každé trochu.  K čemu pak budu mít hodnoty, které nedokážu správně interpretovat ?


Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.7 (?), 6.2.2014 14:59

Nerozumeli sme si.

Prve ale. Je len jedno jazierko, ktore ma nejaku vodu. Zoberete vzorku 25 litrov vody a rozdelite po 5 litroch. Kazdych 5 litrov testujete v samostatnej sustave, ktora ma cerpadlo, dve nadoby, v ktorych cez medium cirkuluje voda. Jazierko je len zdroj JEDNEJ vody, nepotrebujete ho na experiment samotny. Voda v piatich sustavach ma rovnake parametre... teda na zaciatku testu. Predpokladam, ze sa bude menit nie rovnako ak bude odlisne medium. 

Druhe ale. Ake ziviny? Whatever. Zluceniny N, fosforecnany, mozno pH, trvdost vody, na co existuju dostupne testy. Testy by vysli nie draho. Akvaristi bezne analyzuju aj 10 parametrov. Taky experiment by si to zasluzil tiez.

Tretie ale. Co ocakavate ako prvorady ciel? Vytvarat biomasu? Myslim, ze prvorade ide o zmeny chemie vody - odburanie zivin? Biomasa moze byt ukazovatel, ale primarne su ziviny. Ja osobne by som sa o biomasu nezaujimal. Aspon v tomto teste nie.

Stvrte ale. Ako sa bude menit kinetika s casom nie je az tak dolezite. Ale ak chcete, mozete urobit aj kineticky priebeh, cize analyzovat vodu povedzme kazdych x hodin. A mozno zistite, ze nieco zaberalo dobre na zaciatku a nieco lepsie po 3 dnoch.

dalsie ale. Test s 5 sustavami mozno robit povedzme v jednej pivnici v jednom case s rovnakou teplotou. Aj nadoby nech su rovnake v kazdej sustave. Aj cerpadla, aj rovnaka tma... 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 6.2.2014 15:49

Jasné, rozumím. Potřebujete ale stejný výchozí stav - tzn. že musíte dát nějaký čas biofilmu na nosiči vyrůst. Takže byste musel nechat jednotlivé nosiče zapojené u jezírka nějakou dobu - a kde je psáno, že výchozí stav pak bude u všech stejný? To si buďte jistý že si to udělá co bude chtít :)
U živin narážím na jeden problém - potřebujete je měřit na takových hodnotách, na kterých jsou běžné kapalinové testery k nepotřebě, jak jsou nepřesné. Takže musíte do laboratoře, kde to změří lépe. A pořád si myslím, že zjednodušit měření na ty prvky, které se náhodou dobře měří, je špatně. Proč všichni měří pH? Protože se dobře měří :)
Co když Vám na nosiči vyroste něco, co svou činností inhibuje růst něčeho jiného v jezírku - nějaká forma alelopatie. To také změříte? Těžko, jednak nevíte co a pak to bude ve stopovém množství.

Ten test jsme dělali proto, abychom vyšli z běžných provozních podmínek - třeba někdo si staví filtr, má dejme tomu kubíkovou komoru, a hledá co do ní. Někde tady na foru se to už řešilo. A tenhle test měl napovědět, jak na tom jednotlivé typy nosičů jsou poměrově vůči sobě.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 105.132 (?), 6.2.2014 17:20

Vychodzi stav je rovnaka voda a odlisne media. To je vychodzi stav kazdeho zakaznika, kto si kupi filter s mediami a prvy raz ich zapoji v jazierku. Mam jazierko s hnusnou vodou a potrebujem dobre media do filtra. Podme porovnat, ako si s tou vodou poradia rozne media. To, ze biofilm rastie mozno odlisne rychlo na roznych mediach, to je tiez sucastou "sutaze" medzi mediami, ale to ma nezaujima. Mna zaujima aka voda zacne vytekat z filtra po urcitom case. Nekupujete media s biofilmom, preto dosahovanie biofilmoveho ekvivalentneho vychodzieho stavu je bezpredmetne.

Co sa tyka merani, pH je naozaj len sprievodny parameter (ale preco ho nezmerat, ked sa tak dobre meria :-)), ale mozno amoniak, dusicnany a dusitany by mohli byt dostatocne a dolezite parametre. A daju sa merat dobre. Ale ako chcete, usetrili by ste kopu penazi za analyzy, ak by ste urobili nasledovne: Odoberiete vzorky vody z kazdeho filtra. Date do sklenenych skumaviek na okennu parapetu a budete pozorovat rast rias. Ako kontrolu si mozete pridat aj povodnu vodu z jazierka. Mozete porovnat media navzajom, ale aj s nefiltrovanou vodou. V lete mozete dat skumavky na terasu, balkon, ci do zahrady. Niektore by sa rychle zazelenali. Spekrofotometricky alebo mikroskopom by ste mohli zmerat mnozstvo pritomnych rias.

Alelopatia... to uz je len taka uletena spekulacia. Tu nezistite ani testom Vazenia biofilmu, a ak mate obavu, potom nema vyznam robit experimenty ziadne. Ked som videl prerastene medium vo vasom teste (filtracia horsieho jazierka) ma napadlo, ktovie kolko z narastenych bakterii vam odplavalo do jazierka a nemohli ste ich stanovit. Myslim si, ze velka cast porov v materialoch sa zapchala a nebola pristupna pre skutocnu biofiltraciu.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 6.2.2014 18:42

Tak mi definujte čistou vodu, nebo čisté jezírko. Jak stanovíte parametry? Chcete opravdu zjednodušit celý systém na měření amoniaku, dusitanu a dusičnanu akvarijním testerem. To asi ne  :) To máte pak pravdu, že takové měření nemá smysl

>>Myslim si, ze velka cast porov v materialoch sa zapchala a nebola pristupna pre skutocnu biofiltraciu
To určitě, a proto to také byl test nosičů biomasy. Až zkusíme test na redukci dusíkatých látek, tak tuhle Vaši metodiku použijeme. Všichni výrobci filtračních materiálů totiž argumentují obrovskou plochou určenou pro osídlení biofilmem. Když přistoupím na logiku čím větší aktivní plocha - tím větší množství biofilmu - tím větší výkon filtru, tak mi zajímá, jaká plocha je tam vlastně osídlená ( kolik toho na ní reálně vyrostlo) . A protože nevím, jak bych tu plochu třeba u ogaty přesně měřil , měřím raději to,co na ní vyrostlo. A to neumím změřit jinak než zvážením. To jde pak jednoduše porovnat, a pak je asi jasné, že některé filtrační materiály mají udávanou aktivní plochu velmi, velmi optimistickou :) Marketing ? :)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 224.63 (?), 6.2.2014 20:28

Quantafix predava pomerne citlive sady na meranie tychto latok. Nikto predsa netvrdi, ze sa maju nakupovat nejake papieriky v akva potrebach. To je na velmi znecistenu vodu, tam to nieco zisti. Ale analyticke sady dokazu toto stanovit citlivejsie. Myslite si, ze voda v akvariu ma mensie obsahy ako jazierkova? Ti, co sa venuju akvaristike, bezne tieto analyzy robia, iba si kupia lepsie analyticke sady.

Co sa tyka mernych povrchov. Presne, je to marketing. Pritom nikto nechce kupit najvacsi povrch, ale skor je zaujem o nejake medium do filtra, co sa napr casom prejavi redukciou rias v jazierku.

Logicky, aky je prietok vody ak velkost porov je radove mm a aky ak je radove desatiny mm? Ake musia byt pory ak niekto tvrdi, ze kusok materialu ma povrch stovky m2? Velmi maly na to aby sa tam dostali nejake ziviny - cize mala biofiltracna schopnost. Mne najlepsie pripada ten molitan.Super sa da cistit. Asi by to chcelo nakrajat, ako pisete v teste a vzduchovat. 

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 125.253 (?), 6.2.2014 20:36
Těžko říci, ale poměr cena vs to co narostlo je docela fajn ukazatel. Medium jsem si do filtru vybíral na doporučení i díky diskuzi tady, ale je fakt, ze každy výrobce tam tu plochu udává. A vlastně je to mimo cenu jediný kloudny údaj vyjma těch reklamních řečiček, tak jak ho jinak vybrat?
Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 224.63 (?), 6.2.2014 20:50

Mozno bude niekoho zaujimat, velmi rozsiahla ponuka na kvalitne kity pre stanovenie latok vo vode.

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1463) - 73.81 (?), 7.2.2014 8:58

Díky za tip. Já v práci používám měřící sady Visicolor, na fosfor i na dusík. Ale abych se přiznal, příliš je nepoužívám - koncentrace které měříme jsou malé, a v mých rukou nechemika pracuju s dost velkou chybou  :(
Většinou totiž v nádrži není co měřit, fytoplanktnon je většinou vždycky rychlejší :)
Já právě myslím, že lidé vybírají medium hlavně podle povrchu - a z testu (jakkoli o metodice můžeme diskutovat) myslím zřetelně vyplývá, že tady něco s těmi čísly od výrobců nehraje...
Ještě k těm nosičům a živinám - přeci jen myslím, že zjednodušit to na dusík je trochu zavádějící - ono tam totiž vyrostla spousta věcí, určitě ne jen bakterie :)

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
                     
host - 4.7 (?), 7.2.2014 9:16

Akvaristi ziviny intenzivne sleduju. Paradoxne, podla nich vela zivin je rovnake zlo, ako malo zivin. Ide o rastlinne akvaria. Ak neprihnoja, dochadza k postupnemu odumieraniu rastlin, alebo len casti, potom rastu amoniaku, rastu organickych produktov a tieto su superpalivo pre riasy (ale nie pre rastliny). Riasy maju zrazu navrch, rastlinam sa vodi zle a riasy rastu. Myslim si, ze toto moze byt aj problem v jazierkach. Pomerne velke denne davky hnojiv (ale len v poctivo-oxidovanej forme, nitraty soli, mozno trochu siranov, vela draslika, minimum fosforecnanov, stopove prvky) sa pridavaju do tzv. rastlinnych akvarii. A ziadna riasa tam nie je. Este to prebublavaju aj CO2. Vraj ak sa dari rastlinam, nikdy sa neobjavuju riasy. Jazierko je vsak ine. Viac necistot prichadza z okolia, podstatne vacsie davky svetla, mensia ucinnost filtracie.  

Předchozí příspěvek | adresa příspěvku
Připojit reakci
Pokračování této diskuze (další příspěvky)  |  <  16,  17,  18,  19,  20  >   
zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Cesta z litého betonu18.4.2024
Husqvarna 36. - zapalování17.4.2024
Ako očistiť zalakované časti?14.4.2024
Cesta z litého betonu13.4.2024
Motorova pila stihl 02813.4.2024
Kouří do místnosti12.4.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika