Co teď (koncem zimy) s řasou v jezírku?

Potřeboval bych poradit.

Dnes jsem se dostal k tomu, abych "prozkoumal" jak vypadá jezírko pod ledem (pořád je na cca 1/2 vodní hladiny led). Celkem mě dost vyděsilo to, že jsou stěny a dno obrostlé cca 15 - 30cm silnou vrstvou vláknitých řas (na několika místech stoupaly až k hladině). Řasy v podstatě tvoří jednolitý "porost".

Ryby (pár malých kojáků - vloni koupených cca 10cm a dva jeseteři cca 40 cm) žijí, jeden z jeseterů byl ale do řas tak zamotaný, že jsem myslel, že je po něm. Až, když jsem vytáhl chuchvalec řas, zjistil jsem, že žije. Ale nemohl se skoro hýbat a vydal hodně vyčerpaně.

Dá se nyní s řasou něco dělat, abych se jí zbavil? Filtraci ještě cca měsíc nepustím, voda je ještě studená a má se ochladit. Navíc by ty řasy asi ucpaly čerpadlo. Dá se použít nějaká "chemie"? Mám koupený Algae Away, ale nevím, jestli ještě na použití není brzy. Když ale nezakročím, tak za pár týdnů bude v jezírku řas tolik, že se jí už nezbavím (a ryby to "nerozchodí"). Po okrajích jsem nějaké řasy vytahal, ale to co bylo dále od břehu tam zůstalo, protože tam nedostanu). Řekl bych, že se mi podařilo vytahat tak polovinu řas...

Podotýkám, že vloni (před zamrznutím bylo jezírko zcela bez řas (lépe řečeno bez viditelných řas). To co se tam objevilo "narostlo" někdy od listopadu.

Objem jezírka je cca 12-15 m3, maximální hloubka cca 130 cm, na dně fólie a velké valouny. Jezírko bylo vybudováno a napuštěno teprve vloni vlétě, takže na dně nejsou ani nějaké staré usazeniny. Je v místech, kde se do něj nemohla dostat nějaká nečistota zvenku. Ryb je tam také zatím málo (pokud přežili tak 6 kapříků okolo 10 cm a uvedení dva jeseteři). Ví ryb tam ani dávat nebudu...

Je mi jasné, že u tak mladého jezírka se musí teprve vytvořit určitá rovnováha, rozrůst se rostliny,...  Ale co udělat s řasou teď (počátkem března)?

Předem děkuji za rady.

15-30 cm silná vrstva řas? To si z nás opravdu děláte legraci že?  :D Nejběžnější žabí vlas udělá maximálně 10 cm vrstvu. Navíc na podzim toho opravdu moc nenaroste. Každopádně výskyt řasy ukazuje na to, že v jezírku na tom nejsou moc dobře světelné podmínky, resp. se Vám tam odněkud dostává moc fosforu. Chemie sice existuje, ale pokud nezvládnete rovnováhu v jezírku, jsou to zbytečně utracené peníze. Nasaďte do vody stolístek nebo růžkatec, vychytají Vám nadbytek živin, které redukujete jejich odstraňováním. Rozdíl mezi akvárkem a jezírkem v tomto provedení je minimální, projděte si základní kapitoly a bude Vám to jasnější. Svým způsobem je to někdy alchymie. Petr L.

Legraci si bohužel nedělám. Proč bych to dělal?

Prostě na dně a stěnách je souvislý "poštář" řas. Jsou vláknité. Když jsem se je pokoušel odstranit, namotával jsem je na dřevěnou tyčku (násadu ke smetáku). Jak jsem uváděl, tak v některých místech ty "chuchvalce" stoupaly ode dna až k hladině. Takže ne 10cm, ale 130cm... Samozřejmě těch 130 cm není délka jednoho "vlasu", ale délka toho "chuchvalce".

Je mi jasný, že budu muset vysadit další rostliny. To ale je řešení na teplejší období. V té době také již pojede filtr. Že tam nebyly dobré světelné podmínky vím. Více než 2 měsíce bylo jezírko pod ledem (v době měření i 40cm). Vím, že jsou rostliny nezbytnou součástí jezírka. Ty se ale budou rozrůstat roky... Také vím, že je v jezírku nějaký problém. Proto jsem se také ptal co s tím...

Akvárka jsem míval. A podařilo se mi je udržovat bez řas. Ale to jela filtrace a rostly rostliny. Případně jsem experimentoval s osvětlením. To tady ale jaksi nemohu...

Nyní mi jde o to, jak se zbavit řas teď, v době kdy nerostou rostliny a nejede filtrace.

Fosfor se tam dostávat nemůže. Jedině s deštěm, sněhem nebo trusu těch pár ryb. Přítok jezírko nemá (jen filtraci), kačírek i valouny jsem před umístěním do jezírka propral, voda znečištěná zeminou (živiny) se tam dostat nemůže (jezírko je mírně nad úrovní terénu), napuštěno bylo jezírko vodou z vodovodu.

No, legraci si asi nedela. My jsme pred nekolika lety udelali ve firme jezirko a po prvni zime bylo uplne plne ras. To uplne plne myslim doslova. Rasy sahaly od dna az k hladine. Neprezila zadna ryba. Petre, takze se to stava. Jak jsme se jich zbavili? Prvni rok nijak. Pres dalsi zimu vsechny zmizely. Od te doby je jezirko cisty. Zaver? Proc tam byly rasy nevim. Jak se jich ted zbavit take nevim. Bud to ted risknete s chemii nebo vydrzte. Ono se to "zabehne".

Celkem mě to překvapilo, u nás jsem takto souvislé porosty řas narůstat neviděl. Znám to jenom z některých přírodních a polopřírodních nádrží, kde se ale "pnou" po ponořených předmětech.

Časem se zcela jistě nějaká rovnováha vytvoří, horší je ten momentální stav. Díval jsem se na popisek toho Algae Away, ono je to něco jiného, než jsem si původně myslel. Použít to půjde nejspíše už teď, ale podle mě to má za úkol jen úpravu odpadních látek ve vodě (budou tam nitrifikační bakterie apod.). Řasy jako takové vymizejí postupně. Pro okamžitou likvidaci to asi jinak než mechanicky nepůjde. Každopádně to určitě omezí jejich další růst.

Stolístek a růžkatec jsou rychle rostoucí rostliny, takže dokáží živiny z vody odčerpávat rychle. Můžou tedy zaplnit období, než se rozrostou jiné druhy. Petr L.

Já bych chemii (prozatím) nepoužíval.

Ani se stolístekm nebo růžkatcem bych si tak plně "nezahrával". Ano, rostou rychle anejspíše jsou i účinné, ale svým rychlým růstem nejspíš také budou hodně zaplevelovat celou plochu jezírka.(a v jezírku se dost špatně pleje :-).

Prvním opatřením, se kterým tazatel už začal, je samozřejmě mechanická likvidace řas - jejich ruční vytahání.

Jako další opatření bych (místo chemie a stolístku) zvolil plovoucí ostrovy. Není to nic složitého: Kari síť pokratá nasákavou geotextilií (obyvykle šedá či bílá). Pod kari-sítí nějaké plováky - např. polystyrénové desky. Na geotextilii může být pro lepší vzhled jutovina, kokosová rohož, anebo třeba i zelená stínovka... Na to stačí volně položit rostliny, které se mají rozrůstat a kořeny odebírat živiny z vody. Osvědčil se kosatec žlutý, sítiny, kejklířka, myslím, že i máty apod. Klidně tam můžete položit i vrbovou větev - také zakoření, vyžene výhony a také bude odebírat živiny Sama se tam může vysemenit třeba vrba jíva apod.

Ostrovy můžete buď nechat volně plavat, nebo ukotvit na zvolené místo. Doporučil bych plochu plovoucích ostrovů okolo 1/3 plochy jezírka.

Kromě samotného odebírání živin z jezírka mají ostrovy ještě dva (resp. tři či čtyři) pomocné efekty:

1. Stíněním brání přehřívání vody v jezírku.
2. Stíněním brání přesvětlení vody a tím pádem ani řasy budou mít méně světla k fotosyntéze.
3. Zajímavý estetický prvek.
4. Ve stínu pod ostrovy se ukrývají ryby.

• Tvar a velikost ostrovů je možné zvolit libovolně.
• Konce drátů kari-sítě je třeba ohnout tak, aby nemohly propíchnout fólii
• S rozrůstáním rostin v mělčinách je možné ostrovy postupně odebírat (třeba rozdávat známým :-)

Je to jednoduché a myslím, že i účinné.

Josef.

Dodatečně jsem objevil ještě jiný způsob tvorby plovoucích ostrovů (a ta nemyslím ty, na jezeře Titicaca anebo kdesi v Dubaji nebo kde.) Byl to asi sedmý nalezený odkaz. Josef.

Hmm. Takový "ostrůvek" by po osázení mohl fungovat. Asi to zkusím z něčeho udělat. Bohužel nezačne fungovat hned...

Zastíněním a chlazením fungovat zašne hned. Odebíráním živin vegetací samozřejmě o něco později. Možná by se dal osít něčím rychle rostoucím, klidně u obyčejnou travou, nebo třeba i obilím, či rychle rostoucí směsí na zelené hnojení... Možná by rychle rostl hustý porost orobince ("vysít"na geotextiliový povrch chmíří z "doutníků". Možností pro vyzkoušení je moc. Experimentujte. Každý ostrůvek může být jiný. Josef.

Kdyz se tady zactete do fora tak zjistite ze vlaknita rasa je "nejmene" problematicka - jde totiz velmi efektivne odstranit mechanicky - napr. hrabe. (vim o cem mluvim delal sem to dve sezony v jezirku 100m3) a pritom je pruvodcem pomerne ciste vody (kdosi mne rikal ze ji pouzivaji cilene v docistovacich jezircich).  Mnohem horsi je takova ta jemnouka slizovita rasa co nejde nicim nabrat - tu obtizne likviduji pomoci mechanickeho predfiltru (spadovy - sterbinovy filtr) - takze ve vasem pripade bych rasu vylovil, zprovoznil nejakou elementarni mechanickou filtraci s cerpadlem podporujicim cirkulaci a provzdusnovani vody a hotovo.

Jinak k tem rostlinkam - ruzkatec a stolistek - k rozvoji potrebuji pomerne hodne zivin a "realitvne" teplou vodu - v nasem jezirku vzdy pouze zivorili az to uplne vzdali, a to sem se je pokousel nasadit opakovane. Stejne tak kotvice plovouci, azolka atd.