Připojit reakci
Text příspěvku, ke kterému připojujete reakci:

v podmienkach ked nerastu rastliny, nerastu ani riasy...

este raz to skusim vysvetlit a česky:

Cest, které vedou ke zdravému růstu rostlin je více, ale všechny jsou závislé na Liebigovu zákonu minima.
Jak můžete vidět na přiloženém grafu, RYCHLOST (neplést s vitalitou) růstu rostlin závisí na tom, který prvek je limitující. V Liebigovu zákonu existují tři základní proměnné:
1) Světlo
2) CO2
3) Živiny - ty se následně dělí na jednotlivé druhy živin NPK atd.

První graf ukazuje situaci, kdy je v nádrži dostatek CO2 a světla, ale minimum živin. Živiny jsou tedy v tomto případě limitujícím faktorem růstu a rychlost růstu je úměrná množství živin. Přidáním živin se rychlost růstu rostlin zvýší. Jakmile ale přidané množství živin překročí "světle modré" CO2, stane se novým limitujícím faktorem růstu CO2 a další zvyšování množství živin už nepovede k rychlejšímu růstu - to je ten druhý graf. Pokud zajistíme všeho dostatek, tzn. živin, CO2 i světla, bude rychlost růstu rostlin maximální.

Celou dobu doteď jsme se bavili o RYCHLOSTI růstu rostlin, která nemá na řasy až takový vliv. Dobře sami víte, že existuje mnoho nádrží, která produkují týdně kýbel rostlin a stejně v nich rostou řasy. Stejně tak existují nádrže, kde rostliny rostou velice pomalu, ale vitálně a řasy zde nejsou.

Množství řas tedy nezávisí primárně na rychlosti růstu rostlin, ale na jejich VITALITĚ růstu.

Jak tedy dosáhnout maximální vitality? Buď tím, že nebudeme rostliny ničím limitovat (třetí graf) nebo tím, že dosáhneme "vyváženého stavu", který je však VELICE obtížné dosáhnout a proto se v nádržích stále objevuje nespočet různých druhů řas.


Léty testování byly odhaleny souvislosti s nedostkem určitých proměnných a přítomností určitých řas. Zde je výčet nejznámějších z nich:
vláknitá řasa - objevuje se v podstatě vždy, když jsou rostliny limitovány CO2
sinice - objevuje se většinou (ne vždy) jakmile je limitujícím prvkem NO3.
černá štětičková řasa (BBA) - objevuje se vždy, pokud je limitujícím prvkem CO2 (a také jeho kolísání během doby osvětlení)
zelená tečkovaná řasa (GSA - green spot algae) - objevuje se vždy, pokud je limitujícím prvkem PO4

Všimněte si, že žádnou z řas NIKDY nezpůsobuje světlo. Znamená to tedy, že ideální je, aby limitujícím prvkem bylo světlo. Toto je i případ metody Estimative index (metoda s lekým nadbytkem živin) - živiny a CO2 nesmí být limitující a limitujícím se stane světlo. Pokud tedy máte s řasami problémy, i když provozujete metodu Estimative index, je u vás limitujícím prvkem CO2. Proto musíte buď zlepšit CO2 nebo ubrat světlo (nebo obojí). Je to snadné, ve třetím grafu prostě musí být světlo nejníže z těch tří proměnných.

Někteří však namítnou, že lze provozovat nádrže i bez metody Estimative index, ktera vyžaduje dostateční proud vody, CO2 a živin, a mít nádrž naprosto bez řas. Jde to? Samozřejmě, že jde. Je na tom založená už tady spomýnaná metoda PMDD a PMDD+PO4. Limitující proměnnou se při této metodě stávají živiny (konkrétně je to PO4). Jak je ale možné, že se při této metodě nespustí řasy jako např. GSA - zelená tečkovaná řasa? Většinou se spustí a s ní i mnoho jiných druhů řas souvísejících s nedostatkem živin. Ne ale vždy. Pokud dosáhnete tzv "rovnováhy", dosáhnete VITÁLNÍHO růstu rostlin se současnou pomalou RYCHLOSTÍ růstu.

Pokud totiž limitujete VITALITU rostlin něčím jiným než světlem, hranice pro chyby a rozpuk řas je velice tenká a vy se do ní musíte trefit. To je připad zahradních jezírek, kde nemužeme zabezpečit dostatek CO2 a silný proud vody který vyžaduje metoda EI.

Pokud nebudete fosforečnanů přidávat dostatek, objeví se špatná vitalita rostlin a následné řasy související s nedostatkem PO4. Pokud naopak budete přidávat PO4 moc, dostanete se do stavu druhého grafu, kdy bude limitujcím CO2, vitalita rostlin opět upadne a objeví se jiné řasy související s nedostatkem CO2. Jak tedy zjistíte, kdy nastala "rovnováha" a kdy je koncentrace PO4 optimální? Musíte se spoléhat na nepřesné akvarijní testy a zkoušet a zkoušet. Stále ale balancujete na hraně a určitě se sem tam stává, že se objeví nějaký ten rozpuk řas, protože stačí malá chybka v přidání PO4 a rovnováha je v háji. Stejně tak se to může stát i při metodě Estimative index. Je však velice snadné případnou chybu napravit (přidat CO2, přidat čerpadlo pro lepší proud). Při metodě PMDD to ale tak snadné není.
Myslím, že už teď pochopíte...

Učelem příspěvku nebyl dokonalý návod na vyřešeni problému s řasami ale poukázat na příčiny vzniku řas a ukázat cestu kt. je třeba se vydat.

Text příspěvku:*
Při psaní textu neukončujte jednotlivé řádky, text se v odstavci zalamuje automaticky.
Obrázek:
Vybrat soubor:
Název:
Popis:
Vkládat lze pouze obrázky typu JPEG a PNG. Maximální rozlišení obrázku je 12 megapixelů (4920x3218 obrazových bodů). Maximální možná velikost obrázku je 10 MB.
Kontrolní řetězec:*Sečtěte prosím číslo 18 a číslo 12.
Výsledek vložte do následujícího políčka:
* Bez vyplnění políček zvýrazněných tučným písmem nebude možné formulář odeslat.
zahrada.cz
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika