Tohle jsem před několika lety taky řešila, spíš metodou pokusu a omylu, takže se o svoje omyly můžu podělit. Nejdřív jsem nasázela skalničky, ale zklamala i ta podle mě nejodolnější kytka vůbec, rožec plstnatý, šneci ji zlikvidovali beze zbytku, stejně jako mnohé jiné. Nepřežily tařičky, tařice, svatolína (mrazem) ani huseníky.Pak jsem mezi skalničky nasázela pár semenáčků měsíčních jahod, tedy ne semínka ze sáčku, ale potomstvo těch původních, co se samy různě rozesely po zahradě. A to byla trefa do černého. Protože tyhle semenáčky, na rozdíl od původních měsíčních jahod, hodně odnožují, pokryly během dvou let z asi deseti malinkatých sazeniček celou plochu. V současné době z celého sklípku bez práce sklízím jahody až do podzimu a mezi tím kvete, co přežilo: levandule, dobromysl, šalvěj, rozchodníky a taky hvozdíky bradaté, které se odněkud samy vysemenily. Celá péče spočívá v tom, že občas při trhání jahod vytrhnu nějaký neduživý plevílek, ale není toho moc, jahody plevel mezi sebe nepustí. Hanča
