Doplnil bych, že andreanum má listy protáhle srdčité a velmi dlouze řapíkaté (délka řapíků v decimetrech); scherzerianum má listy podlouhlé a spíše krátce řapíkaté (délka řapíků v centimetrech).
Podle mé paměti snad i andreanum "vytahuje" kmínky a snad se dá seříznout (ale je to už dlouho, kdy jsem se s nimi častěji setkával).
Vždy bylo náročnější na pěstování andreanum a pěstovávalo se ve sklenících pro řez květů. Scherzerianum bývalo méně náročné a častěji se pěstovalo v květináčích i jako pokojová rostlina. Nyní jsou ale běžně k vidění i hrnkové rostliny A. andreanum k domácímnu pěstování, takže jsou jistě vyšlechtěny i daleko odolnější odrůdy, než tomu bylo dříve.
Josef.