Všechny tři uvedené odrůdy jsou zřejmě navzájem kompatibilní. Všechny mají něco do sebe, ale jejich hvězdné časy jsou dávno pryč.
Dönissenova byla chválena proto, že jako žlutoplodá odrůda není atraktivní pro ptáky. Drobné otlačující se plody, horší vzhled, průměrná chuť většímu rozšíření nepřály.
   Büttnerova (Napoleonova) byla kdysi nejpěstovanější odrůdou vůbec. Odolává klejotoku a dobře chutná. Kvůli ranému kvetení však často zmrzá a šťáva je nebarvící, kompot bledý.
   Hedelfingenská mívala spolu s Schneiderovou největší plody. Vyžadovala ovšem lepší polohy a plodnost byla jen střední.
    Řekl bych, že novější odrůdy nejsou v ničem horší, zato pěstitelsky spolehlivější. Taky bych si vybral odrůdy, které se dobou zrání co nejméně překrývají, což tyto tři nejsou.