Pokud jde o ptačku, tak tam jsou častěji v podrostu semenáčky, než pravé odkopky. Nejlépe to poznáte při vyrývání..., pak vesele pokračujte ve vyrývání...

S těmi semenáčky je to složitější. Ptáčnice dnes pěstuje málokdo. I když se v sadu najde, pořád je pravděpodobné, že opylovačem byla šlechtěná třešeň (višeň) a že tedy vlastnosti semenáče jako podnože budou neznámé (afinita, odolnost k mrazu, klejoku, atd). Použitelné jsou samozřejmě i semenáče kulturních odrůd, pro ně platí totéž dvojnásob.
   Na druhé straně odkopek starého stromu, který byl štěpován na selektované podnoži (v minulosti převážně bělokorá ptáčnice) si zachová vlastnosti matečné podnože. Třešňové stromy rostoucí na svahu mívají kořeny mělce a dají se tak snadněji vykopat. 
   Za optimální považuji vysadit planou třešeň (semennou či odkopek) na trvalé místo a teprve po zakořenění naštěpovat v korunce žádanou odrůdu.