Máte někdo zkušenosti s touto legendární polochrupkou o které Říha napsal, že v době jejího zrání je jakákoliv jiná odrůda zbytečná?

Říhovi se to psalo. V době zrání Troprichterovy (3. třešňový týden) tehdy jiné odrůdy prakticky nebyly. Mezi skorými srdcovkami (Rychlice, Karšova, Kaštánka) a pozdnějšími chrupkami (Granát, Napoleonova, Hedelfingenská, Schneiderova) byla pauza. Dne ji vyplňují (kromě částečně i Burlat) Kassandra, Jacinta, Helga, Merchant a další odrůdy, které se Troprichterově přinejmenším vyrovnají. Měl jsem ji dřív, černé plody spíš měkší než typické chrupky, dost velké, sladké, rychle přezrály. 

C o se týče roubování na semenáčky třešní. Tam, kde nerostou vzrostlé ptáčnice, semenáče rostou z pecek šlechtěných třešní. Tyto nebývají dobrými podnožemi - netvoří rovný bělokorý kmen, často trpí mrazem, klejotokem, třešně hůř plodí (jak časté stesky zde na fóru!). V tomto případě jsou lepší výmladky od kořenů, které mají stejný genetický základ jako podnož matečného stromu. Vzhledem k horší kořenové výbave je lepší odkopky nejdřív nechat rok zakořenit a vyrůst na záhoně nebo naroubovat tam, kde vyrostly. Samozřejmě platí, že čím dál je odkopek od matečné rostliny, tím lépe. Vykopat na podzim semenáček či výmladek a na jaře jej štěpovat je obvykle odsouzeno k neúspěchu, v lepším případě k ujmutí bez přírůstku.