Těchobuzická

Topgigant jsem si neoblíbil. Dlouho je tvrdý a nezralý, pak ho nechám být a za "chvíli" je měkký, přezrálý a fádně sladký. Něco jako Valor. Správná zralost, kdy už není kyselý, a potom fádně sladký, je krátká. 

A co Chrudimská (Vankova)? Já s ní osobní zkušenosti nemám. Když jsem ji hledal nabídl mi školkař místo ní právě Těchobuzickou.

Těchobuzickou jsem před lety zrušil, nějak mě nenadchla.Chrudimská na myroši zakvetla letos poprvé (po sedmi letech od výsadby).Bude zajímavé srovnání pvních plodů z Vaňkovým popisem (Chrudim 1938).

S chutí plodů Těchobuzické nemám problém, ale velikostí je tak akorát do kvasu, na konzum šly vždy nejlépe odrůdy velikosti aspon Toptastu. Ale když jsme u těch aromatických látek mám na zahradě odkopek, plody jsou velikosti o něco menší než Těchobuzická. Ale tu vůni kterou vydává v době dozrávání, když k ní přicházíte, nic takového jsem nikdy u žádné odrůdy necítil. Ale když dáváte do sudu pouze podobné sorty, kde je v poměru k dužině ještě víc pecky, odrazí se to na chuti slivovice a z mého pohledu negativně. Nedá se to srovnat s duranciemi, kdy do destilátu přejde příjemný nádech marcipánu. Bylo by potřeba je vypeckovat...

Kvas nekvas, pane z Buchlova, doufám, že Těchobuzická zdárně dozraje. První zralé plody byly kvalitní, švestkově dostatečně aromatické. Chuť dozrávajících plodů se proměňuje postupně od švestky k renglódě (Domácí švestka x Zelená renglóda). 

Znáte odrůdu slivoně Těchobuzická? Není to žádná nová "německá atrakce", a jestli stojí za vyzkoušení musí každý zhodnotit sám. Chuť plodů se mění s tím, jak se postupně přibližuje od jednoho rodiče k druhému. Od Domácí švestky v pevném stavu k Zelené renglódě ve stavu pozdější zralosti. Samozřejmě, že to není ani úplná Domácí švestka ani Zelená renglóda, aby nedošlo k nějakému nedorozumění. Křížení to bylo jistě odvážné.

Těchobuzická po deštích příšerně popraskala...

Máme podobnou zkušenost, pane z Koryčan. Velká škoda. Přitom letos byly dobře vyzrálé, pevné plody Těchobuzické s oranžovou dužninou chutnější než Domácí velkoplodé a Tuleu Grasy. Většinou to mám obráceně. 

Pane Petře, o barvě dužniny vám řeknu asi tolik. Ve třech lokalitách, u potoku, v sadu a ve druhém sadu mám rozházených na opylení pár stromů odrudy Stanley. Barva dužiny zeleno-žlutá, v plné zralosti až do zlatova a to po mnoho let. Oranžový nádech si nepamatuju, jen trochu někdy žilkování. Ve druhém sadu májí letos některé Stanley důžinu ale úplně oranžovou, čím to může být? šárka?

Netroufám si tvrdit, co všechno letos šarka ovlivnila a co ne, pane z Koryčan. Například, že chuť Domácí velkoplodé nebyla tak špičková, jako vždy. Ta Těchobuzická neměla ani letos, ani v minulosti všechny plody TOP, ale ty dobře vyzrálé byly tentokrát velice chutné. Bohužel je mnohem citlivější na praskání po dešti, než jiné odrůdy, co tady mám. Řekl bych, že v ní byla letos velmi dobře skloubená chuť Domácí švestky a Zelené renglódy při zachování pevné a šťavnaté dužniny.