Pravokořenný stromek

Zdravím, letos jsem poprvé koupil podnože, že se pokusím něco naroubovat..a jsou to takové klacíky s pár kořínky, takže asi jen řízkované a dané do vody..tak jsem narouboval, zasadil a zatím čekám, jak to dopadne..a teď k dotazu. Když se řízkují podnože a vyroste z toho (doufám) stromek, proč se vůbec roubuje na podnož a nenechá se zakořenit rovnou roub? A byl by z toho pravokořenný stromek. Jde to udělat? A proč se to nedělá? Jsem zahrádkář začátečník, tak uvítám rady zkušenějších. Díky za odpovědi.

já nevím, jestli si neděláte legraci. Vždyť jste přeci koupil nějaké konkrétní označené podnože. Roubuje, očkuje se, na certifikovanou podnož, která má nějaké požadované vlastnosti. Především velikost kořenového systému, bujnost růstu, bezviróznost, vhodnost do konkrétního typu půdy a další. Podnože se rozdělují na generativní (vypěstované ze semen) a vegetativní (namnožené řízkováním, odkopky). U vegetativních je ale nebezpečí přenosu chorob, virů, z jednotlivých rostlin na další. Proto se produkci věnují specializované instituce, které udržují své množitelské porosty před napadením v izolaci, což stojí nemalé peníze. Vegetativně množené podnože jsou vyšlechtěné pro nižší kmenné tvary a dnes v době intenzivního pěstování naprosto převažují. Kdo by dnes chtěl jabloň vysokokmen na semenáčku, kde na první úrodu bude čekat 10-15 let? Oproti tomu na 25 vegetativně namnožených podnožích, které zaberou stejnou plochu, jako vysokokmen, můžete mít ovoce již za pár roků po výsadbě. Walter 

samozřejmě i rozmnožování řízkováním má svoje specifika a rozhodně to nejde tak, že vám zakoření proutek, který strčíte do vody. Navíc, jak už jserm psal výše, je zde problém přenosu chorob. Jedině u generativně množených podnoží ze semen k přenosu chorob nedochází, vyklíčené semeno je bezvirózní. Dá se toho o problematice rozmnožování napsat hodně, doporučuji vám něco si o tom přečíst, literatury je spousta, jako začínajícímu by se vám určitě hodila kniha od R. Šrota 1000 dobrých rad zahrádkářům, ze specializovaných třeba od A., Dvořáka Pěstování jabloní nebo J. Blažek a kol. Ovocnictví. I na googlu je spousta informací, jen chvilku hledat. Tak ať se vám daří. Walter

Možná hloupý dotaz - a neměla se ta podnož nejdříve zasadit, aby pořádně zakořenila a roubovat až pak? Sice jsem roubovala jen asi 2x, ale vždy ta podnož už normálně rostla, takhle bych měla obavy, že zároveň zakořenit, srůst a růst dál nezvládne. Lída

naprosto správně, dělám to také tak, i když se tím ztratí rok. Je tu ale ještě možnost zimního roubování v ruce a založení roubovanců do sklepa a výsadba ven až na jaře. Sám jsem tuto možnost nikdy nezkusil, vyjma broskvoní, neboť nemám odpovídající sklepní podmínky, ale třeba pan Mičurin ano. Doufal jsem, že takto postupoval i tazatel. Noo, ale asi ne. Takže s největší pravděpodobností se mu rouby na podnožích neujmou. Ale i tak získává člověk zkušenosti. Walter

Díky za reakce, o to jsem se pokoušel, sklep máme, ale počítám s tím, že to letos nevyjde a zkusím to za rok..napadlo mě to, když jsem viděl podnože (mám myrobalán), jak jsou tenké a tak jsou tenké i rouby a snadno proschnou, ale za pokus nic nedám.. chtěl jsem naroubovat neznámou, ale výbornou odrůdu slivoně od souseda.

Jen mě napadlo, jestli by šlo mít i pravokořenný stromek, jestli není riziko, že bude špatně růst, mít nekvalitní kořenový systém atd. a jestli to jde vůbec technicky udělat. Riziko přenosu chorob je, ale to je asi i u roubu nebo je to horší u podnože, nějak přes ten kořenový systém?  Jan

Pravokořenná slivoň zrovna nejhorší být nemusí. Některé sorty se ani nedoporučuje štěpovat na myrobalán, moc rostou a málo plodí. Konečně pravá Domácí švestka se pěstovala po staletí z odkopků.

tak samozřejmě, že to jde. Třeba myrobalán, asi nejrozšířenější podnož, můžete mít i jako plodící strom (špendlíky, mirabelky). V podstatě špendlíky můžete často vidět rostoucí na výmladcích kulturních odrůd slivoní rostoucích v zanedbaných silničních alejích. To je dáno vlastností myrobalánu, který často tzv. podrůstá, tedy z jeho kořenů, zejména v blízkosti kmene vyráží nové nadzemní části. Jako podnož se užívá i Zelená renklóda nebo Wagenheimova švestka. Tyhle odrůdy můžete množit generativně (ze stratifikovaných semen zasazených do země a vzklíčených. Samozřejmě i vegetativně, odkopkem, tady ale s velkou pravděpodobností získáte nový stromek zavirovaný. Oproti tomu myrobalány, které jste zakoupil, byly nejspíš rozmnoženy vegetativně z izolovaných a tedy viruprostých stromů (matečnice). Ano přenos chorob při vegetativním rozmnožování je přes kořenový systém. Napadá mě, že je to podobné, jako u lidí. Walter

Tak pozor. špendlíky jsou žluté svěstky, mirabelky jsou taky něco jiného než myrobalán.

Jinak ale souhlas,  správný myrobalán je dost správný  strom. Především,  i když  kvete současně nebo ještě dřív než meruňky,  je mimořádně odolný proti nízkým  teplotám a na rozdíl od meruňěk téměř nikdy nezmrzne a plodí. Plody myrobalánu jsou  slušnou surovinou  pro marmeládu,  která je slušnou náhražkou  meruňkové marmelády. A pokud padnete na správné myrobalány, dozrajou do  sladkova a potom spadno u na zem,  takže snadno pouhým  sběrem získat kvas pro kvalitní  slovici.  Akorát to je letní kvas, protože myrobalán velmi  rychle vykvasí,  stane se téměř úplně tekutý a potom se rychle kazí.

nerozporuji, chtěl jsem napsat, že i myrobalán plodí ovoce. Sám žádný plodící nemám, ale u silnic vidím, jak na podrůstajících výmladcích dozrávají plody žluté nebo červené barvy, my jsme jim říkali špendlíky, někdo zas, asi nesprávně, mirabelky. Walter