Po počátečním nadšení z těch nejranějších švestek to s těmi dalšími velkoplodými není až tak slavné. Výjimku má právě Franzi. Za povšimnutí stojí i Ersingenská, která na rozdíl od Čačanské rané bude v pozdějším stádiu zralosti lepší. Jenomže, jak plyne z fotek Ersingenská plodí na rodíl od Čačanské rané ve shlucích, což není výhodné z hlediska napadení moniliovou hnilobou. Díky ní jsem mnoho měkčích plodů nestihl. Rozhodně je ale sklizňová zralost delší a podtržené plody nejsou kyselé, jako podtržené plody Čačanské rané. Franzi měla všechny čtyři plody s celkem překvapivě výraznou švestkovou chutí. Mnohem a mnohem lepší než Polinka, první padané lepotice, ale i Topfive. Co se týče Dolanky, Martine, tak rouby první rok rostly, později růst slábl, dva ze tří roubů už zaschly a třetí živoří. Je to velká škoda. Minulý rok jsem tak dlouho chodil kolem toho jediného plodu na roubu, až jsem to nevydržel a utrhl jsem ho. Stopy šarky na něm nebyly a byl velice chutný nicméně ne zcela zralý. Nějaké plody Domácí velkoplodé taky předčasně spadly, pravděpodobně z důvodu šarky. Co se dá dělat, ale jiných švestek je dost. Velké naděje vzbuzuje ta Chrudimská na stromu ZR. Ty plody, co zatím spadly byly TOP.
