Imunní švestka

Jistotu že konkrétní odrůda neonemocní nemůžete mít nikdy.

Vysadím-li otestovanou odrůdu - třeba Jojo, a Vy zasadíte semenáč pravé švestky dosud neinfikovaný, budu mít větší, opravdu o hodně větší pravděpodobnost, že i za 10 let sklidím plody bez šarky. 
  Úplnou jistotu, že Vás nepřejede auto nemáte ani na chodníku. Přesto je lepší chodit po něm než vozovkou.

Ovšem semenáč z joja a nějaké jiné odolné odrůdy by měl šanci dobrou.

Pokud se podíváte do minulosti, zjistíte že mnoho ovocných odrůd vzniklo jako náhodný semenáč. Na zahradě nikdy nepěstuji stromy, které nesplňůjí mé požadavky a to se týká i stromů zakoupených v ovocné školce. Před lety jsem narazil na nadějnon divoce rostoucí slivoň. Velikost plodů až 55 g, dobrá odlučitelnost od pecky, zraje přelom září říjen, vydrží na stromě až do zámrazu, netrpí houbovými chorobami. Přeštěpoval jsem ji na podnož myrobálán. Vypěstované stromy bych za nic nevyměnil, protože plody mají vynikající jakost. Využití od povidel až po slivovici. Šárka se některé roky mírně projevuje na listech, ale ani zdaleka ne v takovém rozsahu jako na Stanley vyšlechtěné odborníky. Navíc Stanley trpí na moniliozy a houbové choroby jsou někdy horší než šárka. Honza

S těmi novými odrůdami z náhodných semenáčů máte pravdu. Ovšem vzniklo tak několik desítek odrůd, náhodných semenáčů byly milióny. 
   Je zajímavé procházet na podzim staré opuštěné sady či aleje u lesů a polních cest. Sem tam lze narazit na až stoleté slivoně, hodně proschlé, zato zajímavé chuti vysoké sladkosti či překvapivě málo zasažené šarkou (někdy bohužel jen v tom roce).  Tyto stromy, ač někdy pravokořené, nebyly vesměs sázeny jako náhodné semenáče. Tehdejší zkušení pěstitelé si dali mnohdy dost práce, aby objeli více zahradnictví či školek a vybírali si. Použití roubů (pokud jsou) z těchto starých odrůd může skýtat jakési naděje.

U nás máme hodně míst kde se vyskytují nepropustné džungle různých slivoní. Staré stromy jsou tam ale vidět vzácně. Je proto těžké určit zda to co roste je odkopek nebo semenáč. Pokud strom vykopete kořenový systém může napovědět. V 99% to ale není možně protože stromy jsou vysoukané do výše jak se v houštinách derou za světlem a přesazovat by bylo zbytečné. Potom zbývá jen vypozorovat jestli se plody stromů vzájemně liší a přeštěpovat to co vyhovuje požadavkům. V žádném případě nechci znevažovat práci šlechtitelů, ale mnohdy mi vadí ten velký boom. Lidé zhánějí například Toptaste jako pominutí ochotni zaplatit téměř cokoliv. Málo kdo si ale uvědomí, že tyto stromy v našich podmínkách ještě nejsou odskoušené. Setkal jsem se s majitelem ovocné školky, který Toptaste ochutnal a tvrdí, že nedosahuje kvality Valor. Honza

Velký souhlas s tím závěrem pane Honzo. Ve svém sadu mám vychvalovanou Hanitu a každého pozvu se na ni podívat. Listy děravé jak cedník a skoro žluté. Vedle Valor, listy tmavě zelené, lesklé, plody parádní. Takže jsem došel k závěru, že kdybych chtěl zkoušet opět něco nového, tak se nejdřív hodně poohlídnu u někoho, kdo to již pěstuje. Letos na jaře jsem vysazoval další menší sad švestek a žádná novinka. Wagenheimova, Čačanská rodná a Valjevka. Pohoda. Tu přeje všem Stanislaw:-)

Chci se zeptat pane Stanislawe jestli nemáte u Valjevky problém s šárkou, mě v tomto ohledu velmi zklamala, protože se někdy onemocnění projeví tak silně, že nemá téměř žádné přírustky a listy jsou poloviční zakrslé. Honza

Nemám žádný poblém se šarkou. Ale také to bude tím, že stromky jsou vysazeny letos na jaře, čili byly rovnou ze školky. Navíc jsem na nich zapěstovával výš korunky než byly původně, takže na nových přírůstcích nic nepozoruji. Možná časem. Valjevku mi doporučil vedoucí ovocnářské katedry z Lednice. Slíbil, že se letos přijede podívat, ale ještě se to nepodařilo. Tak uvidíme, jak to bude dál. Stanislaw

Děkuji za info, ať se Vám vydaří. Honza