Mluví ze mě pustá závist - závidím všem, co mají dobře vyzrálé durancie do kvasu. Ale na jídlo bych se bez té přeslazené šťávy kolem zarostlé pecky obešel. Chuť Hanity, Domácí, Gabrovské, Č. rodné, Tuleu gras, to je prostě jiná harmonie. Ale co člověk, to chuť.
   Na duranciích mi ještě vadí mimořádná náchylnost na monilii - tedy na plodech, ve dřevě vůbec. Taky nechápu, proč se durancie prodávají štěpované na myrobalánu, když pravokořené (zdá se mi) plodí dřív a neodnožují planými výmladky.