Při poskytování těchto stránek nám pomáhají soubory cookie. Používáním stránek s tím vyjadřujete souhlas.
Další informace.
Ú v o d n í   s t r á n k a  |  Reklama   
Zahradní domky.cz
Chaty, zahradní domky a domky na nářadí, dodání po celé ČR
Nábytek Vladeko
Dřevěný zahradní nábytek, doprava po ČR zdarma


Různé > Dusík z dešťů a růst trávy

Dusík z dešťů a růst trávy


Petr z Pardubic (5911) - xxx.xxx.196.17 (?)
13.8.2017 0:41

Jakýpak jejda a kdepa, Stando.smiley Pán přece už nějaký ten pátek dává na jevo, že mu přirostlo k srdci Bulharsko, tak asi z Bulharska, kde napůl žije. 

Ukázat polohu příspěvku v diskuzi >
Připojit reakci

stavba, topení, úspory energií, voda a odpady, sítě, interiér, dílna

Dusík z dešťů a růst trávy


alfonss (100) - xxx.xxx.226.65 (?)
11.8.2017 4:50, počet návštěv: 1890
Přejít na: tento příspěvek (zjistit adresu)

Už se zde o tom někde psalo. Dnešní atmosféra prýobsahuje viíc dusíku oproti dřívějšku. Déšť to sebou vezme k zemi a máme pohnojené. A tráva a všechno ostatní roste jako z vody. Je možné že by dusík z deště ovlivnil tak růst trávy i stromů atd.?

Poseču a za 14 dní nepoznám že jsem sekl. Zdá se mi že se tráva zbláznila. Seču kosou.

Připojit reakci   
   

Dusík z dešťů a růst trávy


KUKY (3354) - xxx.xxx.38.136 (?)
11.8.2017 6:16
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Vzdušný dusík je rostlinám k ničemu (kromě bobovitých).
Připojit reakci
   

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.17.10 (?)
11.8.2017 7:15
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Asi je rec o oxidech dusiku, kterych diesely produkuji vice nez v minulosti. A o amoniaku. Ale na hnojeni to zatim nestaci. Pudni bakterie toho zrejme zachyti vice.
Připojit reakci
   

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.184.133 (?)
11.8.2017 7:29
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Dusík v atmosféře ne netečný plyn. Jediné co s ním pohne jsou atmosferické výboje, pak trochu dusíku reaguje a tvoří sloučeniny "hnojivé". Jestli chcete sekat měně, sekejte rotačkou s tupým nožem, tráva bude muset věnovat nějakou energii na hojení roztřepených konců listů... jakou trávu máte, ztaková roste. Když budete vedle sebe mít rostlinu srhy a kostřevy červené, uvidíte jaký je rozdíl v přírůstcích. takže, když máte porost z druhů rychle rostoucích, nemůžete se divit. S oxidy dusíku z dieselových motorů to může být jako dříve s olovem. Jsou okolo zdrojů a do prostoru se nijak nešíří. Druhá věc je jsou-li reaktivní a mění-li se na formulaci, která je přístupná rostlinám - NO3, NH4,... To jestli někdo ví. Čímž nepřímo zdravím do Hradce.

Připojit reakci
      

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.160.50 (?)
11.8.2017 8:03
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To jestli někdo ví:

Kyselina dusicna a dusicnany se vyrabeji z NO2 a vody. Ackoliv sloucenin dusiku je asi vic v pardubickem vzduchu nez primo v Hradci. Pokud vsak fouka vitr od Semtina...

Připojit reakci
         

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.184.133 (?)
11.8.2017 8:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ale s přítomností katalyzátorů a pod vyšším tlakem, není to nejspíše jen prosté bublání NO2 do vody. A s tím pozdravem jsem myslel Standu z Hradce. Ten má všeobecné znalosti. Já su agronom. Něco pohnojím, něco zvorám, ale jak a proč dějí moc neštuduju. 

Připojit reakci
            

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.160.50 (?)
11.8.2017 10:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ostwaldovy katalyzatory a vysoky tlak a teplota se pouzivaji o reakci drive k vyrobe oxidu dusiku z amoniaku. Ale zanechme anorganicke chemie a reakcnich rovnovah a prejdeme k agronomii. V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode. Takze tak to bude asi i u nas.

Připojit reakci
               

Dusík z dešťů a růst trávy


alfonss (100) - xxx.xxx.226.65 (?)
11.8.2017 10:26
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Takže to by na dobré pohnojení mohlo stačit? Podle toho jak vše roste asi ano. Kde víc prší, tam víc zadarmo hnojí.

Připojit reakci
                  

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.91.93 (?)
11.8.2017 16:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Na dobré pohnojení se dává asi 10x tolik. Ale není to zanedbatelné.

Připojit reakci
               

Dusík z dešťů a růst trávy


Miloš Vysloužil (15229) - xxx.xxx.236.1 (?)
11.8.2017 17:35
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode.

Devět kilo ledku na plochu 10 x 10 metrů každý rok? Umíte si představit tu vegetaci? To se mi zdá trochu moc. 

Připojit reakci
                  

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.182.227 (?)
11.8.2017 17:45
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

1 akr = 4 046,873 m²

Připojit reakci
                     

Dusík z dešťů a růst trávy


Miloš Vysloužil (15229) - xxx.xxx.236.1 (?)
11.8.2017 19:14
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Spletl jsem si akr s arem.blush

Připojit reakci
                        

Dusík z dešťů a růst trávy


Daník (496) - xxx.xxx.100.59 (?)
11.8.2017 21:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Podle zmíněných teorií a výpočtů se divím, že kolem D1 neroste tráva jako kukuřicesmiley

Připojit reakci
                           

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.239.158 (?)
11.8.2017 23:17
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Asi spravne mikroorganizmi urobia viac ako burka. Na druhej strane, niektore naopak premenia dusikate latky na dusik. 

Připojit reakci
               

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.239.158 (?)
11.8.2017 23:22
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

V Mexiku spocitali, ze na jeden akr naprsi za jeden rok 18 liber dusicnanu a cpavku obsazenych v destove vode

... a to v Mexiku na niektorych miestach skoro cely rok neprsi... to musi byt koncentracia :-)

Připojit reakci
                  

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.8.2017 0:11
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Mexické imise jsou trochu jiné než si představujete. V pouštích, kde je ročně jen 100 mm srážek, skoro nejezdí diesely, nejsou chemické závody, není tam extrémní chov dobytka a nepoužívají se tam nadměrně dusíkatá hnojiva. Zatímco oblasti, kde naprší neskutečných 4000 mm vody za rok, jsou přímo pračkami vzduchu. NOxy jsou navíc docela pohyblivé plyny, které mohou cestovat a unikat. Hurikán nebo aspoň pasát je určitě vyřeší.

Připojit reakci
                     

Dusík z dešťů a růst trávy


Jaroslav David (159) - xxx.xxx.51.179 (?)
12.8.2017 8:08
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jo - a hlavně - dusík je CHEMIE! A kyslík taky! a to si představte že oba dva tyto chemické plyny dýcháme!

Připojit reakci
                        

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.8.2017 18:46
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Ярослав:       Myslím, že tento vtípek byl na odlehčení diskuse potřebný.Já bych teda dusík dýchat nemohl a kyslík leda v bezvědomí. Proto dýchám BIOsměs zvanou vzduch a dýchání řadím do BIOchemie. Pak to nemůže škodit.smiley

Připojit reakci
               

Dusík z dešťů a růst trávy


Standa von Königgrätz (540) - xxx.xxx.248.111 (?)
12.8.2017 9:13
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

To by bylo teoreticky 22 kg/ha/rok.

Pro srovnání uvedu, že běžná příměs bílého jetele v trávníku na mykorhize svých kořenů fixuje cca 80 kg/ha/rok dusíku v dusičnanové formě. Pole s vojtěškou pod závlahou dokrývající více než 90% potencionální evapotranspirace fixuje do půdy cca 300 kg/ha/rok Celosvětove nejvyšší fixace vzdušného dusíku dosahují doprovodná rostlinná společenstva v rýžových polích. Tam se udává až hodnota 600 kg/ha/rok. Pak stačí, aby podloží rýžového pole bylo sopečného původu s malým obsahem křemene a velkým obsahem K i P a nemusíte pro tyto pole prakticky používat uměle dodávaná minerální hnojiva.

K obsahu dusičnanů a čpavku v dešťové vodě naměřené v Mexiku jsem skeptický. Buď se jedná o řádovou chybu vzniklou při výpočtu (jako tomu bylo se železem u špenátu), anebo se do extrapolace z bodových měření použila nesprávná sada vzorků a metodika stanovení.  Do dešťových vod se NOx a NH3 fixují při bouřkových výbojích blesků a pak také jako prvotní oplachová voda.  Prvotní oplachová voda je cca 1 mm srážek v úvodu deště, který do sebe rozpouští vše z splachovaného prachu a solných květů. Obsahuje až o dva řády vyšší koncentrace znečištění než voda odváděná kanalizací v závěru deště.  Chybnou metodikou tak lze dojít k výsledku až o 2 řády mimo.

Pro další srovnání máte, že trávníky s herbicidně odstraněným jetelem se obvykle hnojí třemi dávkami N po 5 g/m2 což je ročním součtu cca 150 kg/ha/rok. Pro šťouraly, pokud NPK obsahuje 20% N, pak rozhazujete dávku 25 g granulí na m2.

SfK.

Připojit reakci
                  

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.8.2017 10:07
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu) Připojit reakci
                  

Dusík z dešťů a růst trávy


Mimmo (1010) - xxx.xxx.91.93 (?)
12.8.2017 19:27
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Tak jsem vám pro ilustraci vyfotil rýžové pole. Asi ho všichni neviděli. Ani jsem nevěděl, že se tam tvoří až tolik dusíkatých sloučenin. Jenom komáři a dravé vážky jsou viditelní na prvý pohled. Rýžová pole jsou zakládána v dokonalých vodorovných terasách. Asi 2 měsíce před sklizní se přestává zavlažovat, aby se tam neutopil kombajn a aby zrno dozrálo.

Obrázky:
Zrající rýže
Zrající rýže
Rýžové pole
Rýžové pole
Rýžový kombajn
Rýžový kombajn
Připojit reakci
                     

Dusík z dešťů a růst trávy


Standa von Königgrätz (540) - xxx.xxx.248.111 (?)
12.8.2017 22:47
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

... jejda, kdepa jste takto obratem sehnal to rýžové pole? Nebo snad zrona na dovolené rostlo hned u cesty?.

Jinak dalším porostem s vysokou fixací dusíku je v oblasti "české_dendrologie" porost Olše lepkavé (Alnus glutinosa), Rakytníku řešetlákovitého (Hippophae rhamnoides) a porost Trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia).

SfK.

Připojit reakci
                        

Dusík z dešťů a růst trávy


Petr z Pardubic (5911) - xxx.xxx.196.17 (?)
13.8.2017 0:41
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

Jakýpak jejda a kdepa, Stando.smiley Pán přece už nějaký ten pátek dává na jevo, že mu přirostlo k srdci Bulharsko, tak asi z Bulharska, kde napůl žije. 

Připojit reakci
                        

Dusík z dešťů a růst trávy


host - xxx.xxx.239.158 (?)
13.8.2017 13:50
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)

...aj pod ceresnami byva vysoky obsah dusika ale len v sezone zretia ceresni. Postaraju sa o to skorce. Ani nemusite kupovat predrazene hnojivo s obsahm guana.

Připojit reakci
Založit nové téma Nápověda
  Název diskusního téma   Počet příspěvků   Datum   Počet návštěv
Blechy v ptačí budce2019.10.20171529
Bude tuhá zima? 118.10.2017183
Babí léto113.10.201799
Počasí 2017 1955.10.201729824
Bílí červi130.9.2017144
Porovnání klimatických podmínek1021.9.20171327
Žížaloid :-)66.9.2017544
Tip na výlet 12.9.2017186
Úvěr na koupi chaty828.8.2017513
Přesazení rostliny do větší nádoby1027.8.2017552
Ceny těchto rostlin?225.8.2017280
Zvláštní strom 921.8.2017689
Dusík z dešťů a růst trávy2413.8.20171891
Likvidace vrby bez mechanizace311.8.2017330
Změna klimatu - růst nových rostlin115.8.2017989
Jedovatý pavouk? 23.8.2017348
Záhada 528.7.2017848
Co je to za rostlinu a jak se jí zbavit? 627.7.2017674
Identifikace rostliny 226.7.2017304
Světlušky 20174717.7.20173353
Jak vypudit krtka2617.7.20172832
Hmyzí osadníci - co to je? 215.7.2017897
Problém se zahradou1413.7.20171215
Prosba o určení rostlin 96.7.2017793
Nevíte, co to je za rostlinu? 221.6.2017391
Herbář 518.6.2017497
A opět neznámá rostlina 417.6.2017527
Identifikace rostliny 515.6.2017523
Doma robeny elektricky mlyncek na mak411.6.20171131
Plevel? pomozte určit 37.6.2017406
Boj s trávou1328.5.20171286
Pampelišky - nová hrozba? 1326.5.20171528
Lze ekologicky zlikvidovat Pýr plazivý?1026.5.20171168
Co je to za rostlinu 524.5.20171699
Na čem sušíte?222.5.2017372
Co to je za divoké rostliny naší přírody? 1316.5.20171446
Co je to za bylinku? 414.5.2017710
Co je to za rostlinu? 414.5.2017533
Co je to za ptáčky? 429.4.2017658
Jak ochránit rostliny a stromy před jarními mrazíky315.4.2017860
Další diskuze: 1, 2, 3, 4, 5  
Fórum pro chovatele - domácí miláčci, psi, drůbež, králíci, včely, krmiva, pelíšky
Prodáváte králičí maso21.10.2017
Máslo, vejce a co pak?19.10.2017
Uši u vlčáka18.10.2017
Vyschlý rybník - co dělat18.10.2017
Vyschlý rybník - co dělat18.10.2017
Další příspěvky > 
Úvodní stránka | Informace o serveru | Podmínky užívání | Reklama | Podněty a připomínky
(c) Lupo Media s.r.o. 1999 - 2017
Jak Google využívá data, když používáte weby nebo aplikace našich partnerů