Kapková závlaha u révy

taky jsem si myslel, že vláha je pro révu důležitá, právě se mně nezdálo těch 7 litrů na rostlinu a týden. Myslel jsem si, že je potřeba révu intenzivněji zavlažovat. Nicméně díky za diskusi, asi si to rozmyslím, protože negativa zatím převažují. M

Také přispěji svou troškou do mlýna. Podle mého názoru nelze kapkovou závlahu jednoznačně odmítat, jak jsem četl některé příspěvky výše.  Myslím si, že jak píše jenamatér, je určitě důležitější u stolních než u moštových odrůd a také určitě pomůže na suchých stanovištích. Sám ji používám zejména u stolních odrůd a také proto, že moje malá vinička je z části u vysoké stěny, kde je ve srážkovém stínu. Určitě nemám stanovenou dávku 7 l na keř a týden, ale zalévám, když je velké sucho. Navíc pomocí kapkové závlahy révu přihnojuji Kristalonem. Na druhou stranu třeba loni jsem ji využil minimálně, protože srážek bylo nadmíru.

Ak pán Pavloušek dôležitosťou dostupnosti vody myslel prvý rok po vysadení, potom s ním nemožno nesúhlasiť. Bolo by dobré zvážiť, ako dlho bude výsadba bez prítomnosti vinohradníka, aký typ pôdy, priepustnosť podložia a ceľkový ročný úhrn zrážok je v mieste výsadby. A ešte sa Vam môže stať, že investujete do kvapkovej závlahy a príde studený a mokrý rok ako vlani. Alebo naopak v horúcom lete môže závlaha zlyhať a investícia bola zbytočná. Trysky by som radšej nasmeroval tesne k rastline, aby voda nezvlhčovala veľký objem pôdy a "ukazovala cestu" v raste hlavnému koreňu. V ďalších rokoch, keď je koreň v hĺbke 1 m a viac, je potreba závlahy podľa mojích skúseností neopodstatnená. Paľo

Vinice se nezavlažují a pro vína vyšší kvality je to tuším dokonce zakázané.

Není pravda, že vinice se nezavlažují, je pouze pravdou, že některé vinice se nezavlažují. Např. na Mělnicku (mezi Mělníkem a Liběchovem) můžete najít nově zakládané vinice s kapkovou závlahou, kterou tam mimochodem dodal známý vinař Kraus jr. S pozdravem jenamatér.

Vinař dodal kapkovou závlahu? Co je to za hloupost, odkdy vinaři vyrábí závlahové systémy?

Drtivá většina vinic v Evropě se nezavlažuje, ovlivňuje to kvalitu.

Souhlasím s tím, že většina vinic se v Evropě nezavlažuje. Ale původní dotaz byl na možnosti závlahy 45 keřů révy a nebylo specifikováno jaké, jestli stolní nebo moštové. Sám mám se závlahou samospádem ty nejlepší zkušenosti, ale jak píšu výše, záleží na stanovišti a na počasí.

Zastanu se ještě jenamatera, proč by dodavatel sadby révy jako je pan Kraus jr. nemohl dodat i kapkovou závlahu? O výrobě v příspěvku nic nebylo.

Také by mě zajímalo, proč a čím je zakázáno zavlažování pro kvalitní vína.

Jak tak pendluji po rajóně, všiml jsem si závlah ve vinicích pod Pálavou u Horních Věstonic, na mírných svazích které klesají směr severozápad.

Pán Milan to má teraz s rozhodovaním ťažké. Prepokladám, že plánuje vyrábať časom víno. Jeho hlavný problém je, ako píše, občasná dlhšia neprítomnosť. Myslím si, že pán Kraus má iné dôvody na budovanie závlah. Neviem, aká je v Polabí okolo Mělníka priepustnosť pôdy a hladina spodnej vody (Pálavské svahy sú na tom istotne horšie), ale pán Kraus riadenou výživou vo forme závlahy chce pravdepodobne na sadeniciach dosiahnuť v čo najkratšom čase čo najviac rodivého dreva. Na mieste pána Milana by som nešpekuloval. Ak nebudem sadiť v piesku a v mieste, kde je pod 500 mm zrážok ročne, teraz v marci by som vykopal dostatočne hlboké jamy, v apríli zasadil vinič (na dno jamy treba dať humus, ktorý udržiava vlahu) a od mája do augusta zhruba každých 10 dní (podľa počasia) k sadeniciam nalial cca po 5-8 litroch vody. Pred zaliatim treba najprv motyčkou rozrušiť škralúp. 1x za mesiac skontrolovať rosné korienky a podľa citlivosti odrody v júni až auguste ošetriť fungicídmi. Aj v horúčavách Vam zdravá sadenica bez zaliatia 10-14 dní vydrží. Riadená závlaha by stála viac peňazí, viac starostí, hlavne s rosnými koreňmi a v ďalších rokoch stráca význam. Koreň viniča ide vekom sakramentsky hlboko. Paľo

Připojím k této diskuzi, v níž někteří diskutující zpochybňují význam závlahy révy nebo dokonce tvrdí, že je škodlivá, pár poznámek:

1. v literatuře se uvádí, že optimální zásoba vody ve vegetačním období révy je 400-500l/m² a to v Česku nespadne jako déšť
2. uvádí se, že i v oblastech se srážkami 600 mm kapková závlaha umožňuje zvýšit sklizeň 1,5 až 2 krát (viz např. zde)
3. v Německu v minulosti bylo povoleno zavlažování vinic jen se sklonem větším než 30%, nyní je dovoleno všude včetně vinic v rovině
4. v Německu a Rakousku je zřizování kapkové závlahy vinic dotováno; dotace dosahují výše 2000€ až 3393€/ha v závislosti na sklonu parcely (viz např. zde)
5. réva sice v případě nouze koření hluboko, ale největší hmota kořenů je v hloubce kolem 60 cm a vodu musí mít v hloubce nikoliv několika metrů, ale tam, kam jsme schopni ji dodat živiny, včetně těch "málo pohyblivých v půdě"
6. malý suchostní stres v určitém období je přínosem pro kvalitu, delší a větší suchostní stres naopak kvalitu hroznů výrazně snižuje, rozdíly jsou přitom i mezi bílými a modrými odrůdami (viz např. tato studie nebo tato studie)
7. kapková závlaha není příčinou žádných fytosanitárních problémů (viz např tato studie)
8. prohlédl jsem cca 20 webů německých, ruských, anglických, specializovaných na révu a ani na jednom jsem nenašel jediný článek nebo příspěvek zpochybňující význam kapkové závlahy pro pěstování révy, naopak vždy byl hodnocený její kladný přínos. Jediné zpochybňování závlahy révy je na českém webu Zahrada.cz
9. pěstuji na své minivinici na Mladoboleslavsku asi 40 odrůd převážně hybridních. Původně jsem také věřil mýtu, že závlaha je zbytečná, protože réva si sama vodu najde. Po počátečních nevalných sklizních jsem začal zavlažovat v období kvetení až zaměkání, pokud bylo sucho, a sklizeň je podstatně lepší
10. české vinařské firmy mají problém obstát v konkurenci se zahraničím, takže se živí nejen výrobou vína ale i dodávkami všeho pro zřizování vinic, to je i případ vinařské firmy Kraus z Mělníka

Příjemný večer přeje jenamater.