Hnojení révy

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, čím je dobré hnojit révu. Bydlíme v naporosto nevinařské oblasti, téměř podhůří, takže mi strejda od Břeclavi dal jenom větvičky zapíchlé do substrátu, dostala jsem jich celý kýbl, ale většina vymrzla, asi pět jich obrazilo. Ale zdá se mi, že nové lístky moc nepřirůstají. Víno tu nikdo nepěstuje a strejda říkal, že roubovaná sazenice je pro nás zbytečná, když nevíme, jestli to tam vůbec půjde. Mým cílem není sklízet hromady hroznů, ale schovat sousedovic garáž, kterou mají nalepenou na našem plotě, takže chci tu zeď ozelenit a když se zadaří a bude tam nějaká ta bobulka, tak toje spíš bonus. To, aby se na mě nestrhla kritika kvůli nestandardnímu množení a chorobám, které to přináší. V květnu jsem k prutům dala cererit, ale nevím, jestli jí to výrazně pomohlo. Máme tady králíky, takže rajčata a papriky hnojím zkvaseným králičím hnojem, ale toho se u té révy bojím. Chtěla bych trochu pomoc tomu olistění, aby zesílily kořeny. Děkuji

A jak dlouhé jsou ty výhony? Kdy jste zasadila řízky a kdy přibližně začaly rašit? Na hnojení mladých sazenic se asi budou názory lišit. Já osobně v prvém roce nehnojím vůbec a nebo jen symbolicky. Přihnojovat začínám postupně s dalším věkem rostlin. Jinak jsem ve svých podmínkách odpozoroval velký vliv průchodnosti / neprůchodnosti půdního podloží na vitalitu růstu sazenic. Například máme li dvě zcela shodné sazenice (shodná odrůda + shodný stav zakořenění z předpěstování), a zasadíme je na dvou stanovištích s rozdílnou vrstvou půdy, nastane přibližně tato situace : Sazenice č. 1 vysazená sice do nepříliš humózní, ale lehké a kypré půdy, která je v dostatečně silné vrstvě, poroste velmi rychle s velkými přírůstky. Oproti tomu sazenice č. 2, vysazená na stanovišti se slabou vrstvou byť i kvalitní půdy, ležící na nějakém nepropustném podloží, například skalním, či silně kamenitém, svůj růst zpomalí a stane se z ní "liliput". Pokud révě není umožněno, aby její kořeny rychle prorostly v půdě do dostatečné hloubky, a kořenům se v růstu do cesty postaví nějaká neproniknutelná překážka, má to výrazný vliv na rychlost růstu její nadzemní části. Co rostlině č. 1 trvá rok, může u rostliny č. 2 trvat třeba tři roky, či déle. Rostlinám, které byly vysazeny do takových nepříznivých půdních podmínek je nutno v prvých letech pomáhat pravidelnou zálivkou a starostlivě je opečovávat až do doby, než se jejím kořenům podaří najít trhliny a půdní defekty, vedoucí někam dolů k vodě. Takže podle mého názoru v prvých letech je dostatečná vrstva propustné (lehké) půdy důležitější, než například hojnost hnojení.

To je úžasně vyčerpávající. No, řízky jsme zasadili loni na přelomu léta a podzimu, jenže jsme je ničím nepřikryly, takže jich většina vymrzla. Část, kterou jsme neměli už kam zasadit jsme jen tak zapíchli do kupy, kde máme zásobu kvalitní hlíny. Mysleli jsme, že to taky všechno vymrzlo, ale když jsme je chtěli vyhodit, zjistili jsme, že mají kořínky a raší pupeny. ten nejlepší keříček vyrašil v květnu a výhonky mají cca 10-15 cm, lístečky jsou také malé. Snažili jsme se jim udělat docela velkou jámu s kvalitní hlínou, zalévám téměř každý den, tak jsem si říkala, že možná to chce přihnojit. Jinak rostlinky vypadají celkem zdravě, ani mšice, ani plíseň jsem nepozorovala listy jsou světle zelené, takové jasné.

Wimpi, souhlasím s vámi, až na jednu maličkost - Nikdy jsem nezaznamenal, že by réva nejdříve a nějak výrazně kořenila do větších hloubek. Roční, dvouletý, nebo třeba dvacetiletý keř má kořeny révy rostlé především do šířky (pokud se jim v tom nějakým způsobem nebrání) a jen velmi, velmi malá část jde do větších hloubek. V podstatě se dá říct, že kořeny jsou v té úrovni, ze které vyrůstají z kořenového kmene. Dvacetiletý keř má většinu kořenů prakticky vodorovně cca 20-50cm pod povrchem a ve vzdálenosti i více než 10m od keře. To samozřejmě platí v příznivých půdních podmínkách, jak o tom píšete. A myslím, že réva roste hůře právě proto, že nemůže moc do šířky, a musí místo toho do hloubky. VJK

Mohu čerpat pouze ze svých zkušeností na svém stanovišti, samozřejmě netvrdím, že to musí být vždy takto. Mám možnost srovnávat čtyři pěstební lokality : L1) slabá vrstva ornice asi jen 0,3 m, půda lehká, hlinito - kamenitá, suchá, pod ní hutné podloží téměř nepropustné, skalnaté. L2) lehká půda hlinito - kamenitá, středně humózní, neprosychavá s vrstvou kopné půdy cca 2 m. L3) humózní, kyprá kvalitní černozem s tloušťkou více než 2m. L4) vlhká těžká a lepivá jílovice ve vrstvě více než 2 m. Pokud srovnám vzrůstnost keřů z těchto čtyř lokalit, tak bezkonkurenčně nejlepší je L3, s odstupem za ní je L2, následuje L4 a daleko vzadu je L1. Rozdíl ve vzrůstnosti mezi L3 a L1 je doslova propastný! Je pravda, že nevím, kam vedou kořeny keřů z L3, ale je to v podstatě jedno, zde jsou ideální růstové podmínky. Ale jistě vím, že kořeny z L1 mohou bez problému růst pouze vodorovně, jinam jim nepropustné podloží dlouhou dobu růst neumožní.  A toto růstové omezení činí rostlinám problém, jsou neduživé s minimálními ročními přírůstky, náchylné na vymrzávání, ztrátovost je značná. Trvá několik let, než dojde k nastartování růstu. Každoročně však tyto rostliny sílí a ty přeživší jsou vždy o něco málo silnější a vitálnější, než v roce předešlém.

Brno - Černá Pole!