K přesazení do volné půdy. Otázka jednoduchá, odpověď složitá, protože to závisí na více okolnostech - kvalita sazenice (její růst, stupeň vyzrávání hlavního výhonu, odrůda...) a také místo výsadby.

Obecně podle mých zkušeností platí, že je-li silná sazenice, tak co nejdříve s ní na trvalé stanoviště (nehozí-li mrazy). Sadím takto letošní sazenice stále a kdybych potřeboval, budu to dělat až do pozdního podzimu. Ovšem tak od druhé poloviny srpna je už třeba všímat si réví, zda alespoň začíná vyzrávat. Do zimy je potřeba, aby réví vyzrálo alespoň v rozsahu několika pupenů (je možné urychlit třeba nasazením rukávu nebo sáčku z igelitu nahoře trošku otevřeného). V každém případě je rozumné takové mladé sazenice na zimu před mrazem chránit, nejlépe nakopčením půdy. Vyzrálé réví stolních odrůd z východu vydrží mráz nejméně 20 stupňů, kořeny ovšem výrazně méně, ty snad jsou poškozovány již - 8 stupni.

Pokud se sazenice nepodaří vysadit na stanoviště (už jsem i vyrýval sazenici s nevyzrálým révím), přezimují kdekoliv v suchém a chladném místě. Zimuji je v tmavém sklepě při teplotě kolem + 3 stupňů, mohou i projít slabým mrazem. Důležité je, aby byly v mírně vlhké půdě, rozhodně ne přemokřelé. Lehce zalévám tak dvakrát za zimu. Přílišné vlhko je výrazně nebezpečnější než mírné vyschnutí! Podle teploty začnou rašit v březnu až dubnu a pak je postup obvyklý.