Uvádíte že "dlouho pracoval", tedy již nepracuje a nepřišel do kontaktu s inovativními technikami...? Desikace obilí je fenomén posledních pár let. Poprvé jsem se s tímto pojmem setkal loni - můj dobrý kamarád se přátelí se zaměstnanci zemědělského družstva na konicku a vyslechl si jejich debatu, jestli a kdy před žněmi postříkají pole obilí glyfosáty. Prý se to tak podle nich posledních pár roků dělá. Zprvu jsem tomu také nevěřil, pak jsem o tom hledal a našel další informace na internetu.

Pomohu vám a uvedu např. výňatek z tohoto článku.

Mezi prvními na Rakovnicku se konečně zakously do lánů ozimého ječmene kombajny Zemědělského družstva Lašovice. Na Rakovnicko přejely z Kačice, kde je jejich sklizeň hotová.

„Podle záznamů z minulých let jsme začínali desátého, nanejvýš dvanáctého července. A to nám ještě teď pomohla desikace porostů, bez ní bychom začínali také až po neděli," vypočítával na poli u Skřivaně předseda Zemědělského družstva Lašovice František Zralý s tím, že potřebují každý den, proto je desikace důležitá. „Potřebujeme dostatek času na zasetí řepky ozimé a také na podzimní vápnění," dodal.

Já zapomněl, na internetu vlastně ničemu nevěříte... Pak mi ale vysvětlete, proč firma Horsch vydala manuál k desikaci porostů včetně obilí, když k tomu podle vás vlastně není vůbec žádný důvod:

Horsch - manuál

Za vhodných klimatických podmínek se dávky glyfosátu pohybují od 400 g/ha při desikaci obilovin...

výhody desikace -... usnadnění sklizně,  menší ztráty při sklizni, snížení rizika poléhání...

Mezi nevýhody patří - omezení zkrmování slámy...

Záznam rozhovoru s jedním profesorem, který se dlouhodobě věnuje problémům zemědělství a české krajiny a také zmiňuje desikaci obilovin bohužel nemohu znovu dohledat.