Utržený přísavník

Dobrý de, 

mám velký problém, při úklidu na terase se mi podařilo odtrhnout přísavník..nad místem, kde byl spojený takovým tim voskem (omlouvám se za amaterský popis)

Jde o 3 roky starý přísavník který mi popíná 3 zdi..

Dá se nějak zachránit?

Nebo to znamená že umře?

Díky za každoiu radu...

Zda-li to dobře chápu, tak jste jej ulomila v místě naroubování, v tom případě vám snad vyžene podnož, ale naroubovaná část byl patrně přísavník tříprstý (tricuspidata) a podnož bude přísavník pětilistý (quinquefolia). Má jiné listy, nezbývá, než si počkat a pak uvidíte, co z toho poroste.

Tini

Pokud se Vám ulomil nad místem roubování, tak znovu obroste a nic se neděje, navíc zahoustne  (tím líp...)    Zdravím - Daniela.

Ano, dá, pokdu to jde tak tu horní část strčte do země, zakoření.

U triprsteho bych si dovolil tvrdit, ze nezakoreni. Alespon mne se nepovedly ani rizky, natoz velka rostlina...

Pokud je to nad roubováním, obrazí z roubu, tak to má být.

Utrženou část nezachráníte. Nesnažte se ale nadělat řízky z utržené části. Řízky z přísavníku tříprstého sice zakoření, ale pravidelně do někalika let zajdou :-((, je to pak velká desiluze a je takřka železným pravidlem.(nejčastěji po zimě)

Právě proto se přísavník tříprstý roubuje na podnože z pětiprstého. Je to docela úspěšné - do budoucna, pokud ráda experimentujete, je zajímavé pořídit zazenice přísavníku pětiprstého "psího vína"  - velmi snadno se množí, jak vegetativně, tak i ze semen. Ideálně na semenáčky psího vína můžete roubovat rouby z tříprstého.

Roubovat neumím, ale mám takřka 40- 50% úspěšnost.

Já mám poněkud odlišnou zkušenost. Zakořeněné řízky přísavníku tříprstého mě rostou už řadu let bez jakýchkoliv problémů a to velmi bujně. Problémem je, že řízky přísavníku tříprstého velmi těžko koření a jen velmi malé procento řízků se ujme. Proto se přísavník tříprstý roubuje na podnož z psího vína,  které zakoření velmi snadno. Aleš

Máte Aleši pravdu, že hůře koření, nicméně to není důvod, proč se profesionálně dodává roubovaný, s použitím stimulantů je možné bez mproblému průmyslově množit  vegetativně a určitě je to snažší i než jednoduché roubování. Přísavník tojlaločny (tříprstý) je méně odolný vůči mrazům, je to vidět na plodech - i ve středních polohách, například na severní stěně bude pětiprstý mít kuličky - plody a trojlaločný nikoli. Pětiprstý má ale odolnější a podstatně bujnější i kořenový systém, vzhledem k tomu, že roubování není těžké, je velmi výhodné, zvláště pak, pokud je roub navíc na semenáčku...

Je zřejmé, že na mnoha místech trojlaločný přísavník prosperuje i vegetativně množený, ale podle zkušenosti zahradníků - profesionálů je mnoho míst, kde vegetativně množený trojlaločný přísavník roky rostl a pak to náhle "zabalil". Nejsem profesionální zahradník, ale nechal jsem si poradit. Osobně jsem měl možnost vidět ale odůmrť vzrostlého vegetativně množeného přísavníku trojlaločného pouze dvakrát. Nicméně, nejedná se o příliš rozšířenou popínavku, ve srovnání s jeho příbuzným "psím vínem".

Proč se tedy všude uvádí řízkování jako vhodná metoda množení?

Tedy aby nedošlo k nedorozumění - ptám se právě proto, že jsem se hledat snažil, ale všude píšou že se snadno množí řízkováním. O roubování jsem našel pouze tady jeden příspěvek a ještě jinde jeden dotaz jak a kdy roubovat. Jinak všude jen o řízkování a že to jde velice snadno.