Je rozdíl ve druhu hortenzie. Hydrangea macrophylla (velkolistá) kvete na starším dřevě a zjara, když je již jasné, které pupeny přežily zimu, ji zastřihneme nad zdravými pupeny (asi 2cm). Ale také můžeme tvarovat keřík a některé větve pak nepokvetou, ale až v příštím roce. Hydrangea paniculata (latnatá) se zjara hluboce zastřihuje, je-li třeba, neboť kvete na novém, letošním dřevě. Stříháme výchovně pro hustější keřík a silnější větve. U starších to již není tak třeba. Hortenzie potřebují dostatek vláhy a výživy (speciální hnojivo), pod keři namulčovat kůrou, aby měly stále vlhkou (ne přemokřenou) půdu. Velkolisté sázíme do polostínu až stínu, na zimu přidáme více kůru nad kořeny, jsou choulostivější, než latnaté Pinky Winky nebo Limelight, které s mrazy nemají problém. V těžších půdách doporučuji pod sázenou rostlinu udělat dobrou drenáž, jinak by trpěly špatným přísunem živin z přemokření kořenů, což se pozná žloutnutím listů. Pro zdravější prospívání u velkolistých sázíme do kyselejší půdy (speciální substrát nebo rašelinu) a u růžových odrůd nám tím půjdou květy do modra, což je většinou velmi žádané. Hortenzie, hlavně velkolisté, nemají rády průvan.